04:40
Víte, jak vznikaly často kuriózní názvy obcí? Někdy musíme po původu názvu hodně zapátrat. Jména popisují třeba, kde ta místa leží nebo jak to místo vypadalo. Také mohla být motivována významnou budovou, která v místě byla. Nebo osobností, například zakladatelem obce. Nejvíce je u nás Lhot a Lhotek, je jich téměř 350. Šlo o středověké obce, které získaly nějakou výhodu na určitou dobu, tedy lhůtu.
V jedenáctém díle Slovohrátek se Anička s Frantou zabývají původem a významem slov. Kdo anebo co to byl původně hospoda a jak souvisí s hospodyní? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Narozeninové slovení aneb chodidlo chodí.
V osmém díle Slovohrátek se Anička s Tondou zabývají významem jmen. Jaký původ mají naše příjmení a jak vznikají přezdívky? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Jmenuji se aneb jména „na tělo“.
Ve dvanáctém díle Slovohrátek se Anička s Kačkou zabývají slovy přejatými. Co to jsou slova přejatá a odkud jsme je do češtiny přejali? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Svetr s kečupem aneb jak cizí slova zdomácněla.
Pořad hravou formou seznamuje děti s písmenem H. Učí děti, jak se toto tiskací písmeno píše, a představuje slova začínající tímto písmenem. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Určeno především pro začátečníky mladšího školního věku.
Pasáž demonstruje formou scénky slovník signatářů Charty 77. Tyto pojmy následně vysvětluje bývalá mluvčí Charty 77, PhDr. Marie Rút Křížková.
Pohádka Otesánek, kterou předčítá herec Miloslav König. Příběh vypráví o starých manželích, kteří si přejí děťátko. Přání se jim splní, když jednoho dne donese muž pařízek a ten zázrakem ožije. Problémem však je, že má neustále hlad a sní všechno, co se mu postaví do cesty. Pohádka je přeložena do znakové řeči.
Když děti učí telka! Zopakujeme si vyjmenovaná slova po B, L, M. Zazpíváme si písničku a připomeneme si celé řady vyjmenovaných slov. Vysvětlíme si významy některých vyjmenovaných slov a podíváme se i na slova příbuzná.
Sára se chce stát skvělou reportérkou, tentokrát však neobstála u testu z českého jazyka. Dostala pětku, a tak se rozhodla, že natočí reportáž o mateřském jazyce. Pokusí se za pomoci své rodiny přiblížit divákům útvary nespisovné češtiny, jako je obecná čeština, slang, argot, profesní mluva a především nářečí, která se používají vždy jen na určité části jazykového území. Ukáže také, jak se vlivem médií rozdíly mezi nářečími stírají.
Zkracování je jedním ze tří způsobu, jak se v češtině tvoří nová slova. Výsledkem zkracování jsou zkratky, jichž existuje několik druhů, a zkratková slova. Způsoby jejich tvoření i jejich pravopis ve videu vysvětluje Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 4. ročníku, jak poznat složený tvar slovesa od tvaru jednoduchého. Nejprve si problematiku vysvětlíme, následně si její pochopení vyzkoušíme na hře se včelkami. V závěrečné tajence nám vyjde latinské slovo.
V pasáži je vysvětlen rozdíl mezi často zaměňovanými slovy „povědomí“ a „podvědomí“.
Pasáž je složena ze scénky obsahující tautogram na písmeno P a vysvětlení, co je tautogram.
Co se původně skrývalo pod černočernými kudrnami psa, o kterém mluvíme, když hledáme gró problému?
Krátká ukázka z minisérie Božena dokumentuje stav české lékařské terminologie v polovině 19. století, na jejímž vývoji se podílel i Václav Staněk, přední představitel pražské vlastenecké společnosti. Boženu Němcovou jako českou vlastenku vývoj jazyka samozřejmě zajímal.
Pasáž uvádí, jaké jsou slovesné časy v češtině a jak lze např. pomocí času přítomného vyjádřit děj minulý.
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.