04:40
Víte, jak vznikaly často kuriózní názvy obcí? Někdy musíme po původu názvu hodně zapátrat. Jména popisují třeba, kde ta místa leží nebo jak to místo vypadalo. Také mohla být motivována významnou budovou, která v místě byla. Nebo osobností, například zakladatelem obce. Nejvíce je u nás Lhot a Lhotek, je jich téměř 350. Šlo o středověké obce, které získaly nějakou výhodu na určitou dobu, tedy lhůtu.
V osmém díle Slovohrátek se Anička s Tondou zabývají významem jmen. Jaký původ mají naše příjmení a jak vznikají přezdívky? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Jmenuji se aneb jména „na tělo“.
V jedenáctém díle Slovohrátek se Anička s Frantou zabývají původem a významem slov. Kdo anebo co to byl původně hospoda a jak souvisí s hospodyní? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Narozeninové slovení aneb chodidlo chodí.
V prvním díle Slovohrátek se Anička s Eliškou zabývají významem slov. Jak významem doslovným, tak významem přeneseným. Co znamená zlaté srdce, srdce z kamene nebo mít srdce v kalhotách? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Srdce na dlani aneb slova doslova.
Ve dvanáctém díle Slovohrátek se Anička s Kačkou zabývají slovy přejatými. Co to jsou slova přejatá a odkud jsme je do češtiny přejali? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Svetr s kečupem aneb jak cizí slova zdomácněla.
Výklad profesní mluvy kameramanů uvádí humorná scénka, která upozorňuje na to, jak lidé mimo danou profesi mohou být zmatení z neobvyklé slovní zásoby. Význam jednotlivých výrazů vysvětluje kameraman Martin Horyna.
Pasáž se zabývá slovním záporem v češtině a jakým způsobem se tvoří. Dále zmiňuje slova bez kladných protějšků (např. nemoc) a vysvětluje původ některých původně kladných slov (např. návidět).
V pasáži je vysvětlen rozdíl mezi videm dokonavým a videm nedokonavým. Jsou zmíněna i některá slovesa vidově nepárová a obouvidová.
V desátém díle Slovohrátek se Anička se Sárou zabývají slovy mnohoznačnými. Věděli jste, že jedno slovo může mít více významů? Třeba takový zámek nebo koruna. A jak se hraje slovní fotbal? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Abeceda na hraní aneb koruna třikrát jinak.
Pasáž formou scénky a odborného vysvětlení ukazuje, co jsou zaříkadla, uřknutí a uhranutí, v jakých situacích se používala a v jakých literárních dílech je lze najít.
Pasáž je uvedena humornou scénkou, následně Pavel Štěpán z Ústavu pro jazyk český AV ČR vysvětluje původ českých zeměpisných jmen, jako jsou například Krkonoše, Šumava, Beskydy nebo Brdy.
Pasáž se zabývá přejímáním anglických slov do české slovní zásoby.
V krátkém videu uvidíte Karkulku, která se diví tomu, jak by měla pohádka o ní vypadat. Měla by sníst myslivce i s vlkem. Vyplňte s dětmi po zhlédnutí ukázky pracovní list. Zvládnete opravit všechny popletené věty z pohádek?
Pasáž se zabývá tématem, proč se v češtině ženská příjmení přechylují, v jakých případech se přechylují cizí jména a jaké přechýlené tvary se vyskytují v různých nářečích.
Pasáž popisuje, odkud pocházejí jména některých pohádkových postav a co původně znamenala.
Dosud je možné se setkat s různými nářečními slovy, která označují zeměpisné názvy (brdo, prysk, vtelno, seč, krč). Milan Harvalík z Ústavu pro jazyk český AV ČR uvádí, že vznik místních a pomístních jmen je motivován například terénní polohou místa, vodními toky či rostlinami.
Pasáž se zabývá změnou názvů ulic a uvádí, odkdy a jak se ulice pojmenovávají.
10 930
559
3 202
1 009
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.