04:40
Víte, jak vznikaly často kuriózní názvy obcí? Někdy musíme po původu názvu hodně zapátrat. Jména popisují třeba, kde ta místa leží nebo jak to místo vypadalo. Také mohla být motivována významnou budovou, která v místě byla. Nebo osobností, například zakladatelem obce. Nejvíce je u nás Lhot a Lhotek, je jich téměř 350. Šlo o středověké obce, které získaly nějakou výhodu na určitou dobu, tedy lhůtu.
V jedenáctém díle Slovohrátek se Anička s Frantou zabývají původem a významem slov. Kdo anebo co to byl původně hospoda a jak souvisí s hospodyní? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Narozeninové slovení aneb chodidlo chodí.
V osmém díle Slovohrátek se Anička s Tondou zabývají významem jmen. Jaký původ mají naše příjmení a jak vznikají přezdívky? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Jmenuji se aneb jména „na tělo“.
Ve dvanáctém díle Slovohrátek se Anička s Kačkou zabývají slovy přejatými. Co to jsou slova přejatá a odkud jsme je do češtiny přejali? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Svetr s kečupem aneb jak cizí slova zdomácněla.
Pasáž se formou krátkého opakování věnuje psaní a tvoření iniciálových zkratek a zkratkových slov.
Díl pořadu Jazykovědma se tentokrát zaměřuje na citově zabarvený výraz brajgl. Kde se toto slovo vzalo, jak vzniklo a jaký má význam? Tušili jste, že tomuto slovu vlastně „umožnilo" vznik výtvarné umění?
Dosud je možné se setkat s různými nářečními slovy, která označují zeměpisné názvy (brdo, prysk, vtelno, seč, krč). Milan Harvalík z Ústavu pro jazyk český AV ČR uvádí, že vznik místních a pomístních jmen je motivován například terénní polohou místa, vodními toky či rostlinami.
Pasáž vysvětluje původ místních jmen zakončených na „-any“ a zabývá se i vznikem pojmenování obce „Přišimasy“.
Pasáž formou scénky a odborného vysvětlení ukazuje, co jsou zaříkadla, uřknutí a uhranutí, v jakých situacích se používala a v jakých literárních dílech je lze najít.
Díl pořadu Jazykovědma se zabývá vznikem slova trpaslík a pokouší se odpovědět na otázku, jak má být takový trpaslík vysoký. A tipněte si, k čemu dospěje.
Podívejte se na krátké video, ve kterém Zdeněk Svěrák vypráví příběh složený ze samých rčení. Znáte význam všech z nich, nebo jste některá slyšeli poprvé?
Pasáž se nejprve formou scénky a odborného vysvětlení zabývá archaismy a historismy v českém jazyce, následně je vysvětlen rozdíl mezi nimi a uvedeno, kde se s nimi můžeme setkat.
V pasáži z 5. dílu televizního seriálu F. L. Věk natočeného podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska se František objeví v pražském nakladatelství, knihkupectví a antikvariátu Česká expedice, centru českého obrozeneckého hnutí v době jeho počátků, které je spjato s osobností Václava Matěje Krameria.
Důležitou čtenářskou dovedností je rozeznání toho, co je v textu subjektivní a co naopak objektivní. Aneb jinak - jako čtenář musím rozlišit, zda to, co je mi sdělováno, je konstatováním faktu, nebo jestli jde o vyjádření názoru či domněnky. Podívejte se, jak může v maturitním testu být ověřována tato dovednost a jak takovou úlohu řešit.
Pasáž se zabývá změnou názvu českých a moravských měst a vysvětluje důvody těchto změn.
Kdo by mohl čekat, že za tyhle okenní stínidla vděčíme majetnickým mužům?
13 609
866
4 825
1 157
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.