04:40
Víte, jak vznikaly často kuriózní názvy obcí? Někdy musíme po původu názvu hodně zapátrat. Jména popisují třeba, kde ta místa leží nebo jak to místo vypadalo. Také mohla být motivována významnou budovou, která v místě byla. Nebo osobností, například zakladatelem obce. Nejvíce je u nás Lhot a Lhotek, je jich téměř 350. Šlo o středověké obce, které získaly nějakou výhodu na určitou dobu, tedy lhůtu.
V jedenáctém díle Slovohrátek se Anička s Frantou zabývají původem a významem slov. Kdo anebo co to byl původně hospoda a jak souvisí s hospodyní? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Narozeninové slovení aneb chodidlo chodí.
V osmém díle Slovohrátek se Anička s Tondou zabývají významem jmen. Jaký původ mají naše příjmení a jak vznikají přezdívky? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Jmenuji se aneb jména „na tělo“.
Ve dvanáctém díle Slovohrátek se Anička s Kačkou zabývají slovy přejatými. Co to jsou slova přejatá a odkud jsme je do češtiny přejali? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Svetr s kečupem aneb jak cizí slova zdomácněla.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 3. ročníku vyjmenovaná slova po P a vlastní jména. Nejprve nám na rozcvičku kolo štěstí vybere vyjmenovaná slova, ke kterým budeme vymýšlet věty. Potom se zaměříme na pravopis vlastních jmen. V závěru si vyrobíme včelku Máju.
Slyšeli jste, že si často lidé stěžují, že pro samou práci a přípravy nemají ani čas si vychutnat slavnostní atmosféru? Jak se dozvíte v následujícím dílu Slovíček, alespoň nějakou atmosféru si vychutnáváme vlastně pořád. Atmosféra ve fyzikálním smyslu je něco úplně jiného než takzvané dusno ve třídě, kde došlo k potyčce. Bez ní bychom totiž nemohli dýchat. Proč se nám ve vysokých výškách dýchá hůře? A kde můžeme vidět konec naší atmosféry? Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Úryvek spadá do širšího okruhu videí, které se zaměřují na rozvoj odborné slovní zásoby. Je vhodné pro žáky s dobrou komunikativní znalostí češtiny.
Pořad hravou formou seznamuje děti s písmenem F. Porovnává rozdíly mezi tiskacími písmeny E, F, L. Učí děti, jak se toto tiskací písmeno píše, a představuje slova začínající tímto písmenem. Obsahuje i celkové shrnutí a zopakování písmen od A do F. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Určeno především pro začátečníky mladšího školního věku.
Pasáž se zabývá slovním záporem v češtině a jakým způsobem se tvoří. Dále zmiňuje slova bez kladných protějšků (např. nemoc) a vysvětluje původ některých původně kladných slov (např. návidět).
Pasáž se zabývá tvorbou sloves pomocí přípony „-ovat“ a uvádí některé zajímavé aktuální příklady z tisku.
Zkracování je jedním ze tří způsobu, jak se v češtině tvoří nová slova. Výsledkem zkracování jsou zkratky, jichž existuje několik druhů, a zkratková slova. Způsoby jejich tvoření i jejich pravopis ve videu vysvětluje Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Pasáž se formou scénky a odborného vysvětlení zabývá procesem vzniku obecných jmen z vlastních jmen.
Ve třináctém díle Slovohrátek se Anička se všemi dětmi z předchozích dílů zabývá slovními hrami. Pamatujete si, jaké hry jsme se v průběhu Slovohrátek naučili? Zavzpomínejte v tomto díle nazvaném Hromada her se slovy aneb kdo si hraje nezlobí.
Pasáž informuje o uvedení téměř neznámé hry Václava Havla a Pavla Kohouta Pavel Havel: Rr o Havlově ráčkování, která vznikla korespondenční metodou pro pobavení přátel a odreagování se v těžkých časech. Jak to probíhalo, přibližuje Pavel Kohout. Novodobé premiéry se zhostila Knihovna Václava Havla pod vedením Michaela Žantovského. Režisér popisuje, proč se hra dostává do centra pozornosti až nyní. V roli lékaře foniatra vystřídal Václava Havla jeho bratr Ivan M. Havel, který má stejnou logopedickou vadu. O hru byl obrovský zájem mezi diváky.
Ve čtvrtém díle Slovohrátek se Anička s Izabelou zabývají různými rčeními se zuby. Co to znamená držet se něčeho zuby nehty, proč nemáme darovanému koni hledět na zuby a kdo je to zubatá?
Důležitou čtenářskou dovedností je rozeznání toho, co je v textu subjektivní a co naopak objektivní. Aneb jinak - jako čtenář musím rozlišit, zda to, co je mi sdělováno, je konstatováním faktu, nebo jestli jde o vyjádření názoru či domněnky. Podívejte se, jak může v maturitním testu být ověřována tato dovednost a jak takovou úlohu řešit.
13 123
738
4 476
1 229
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.