04:40
Víte, jak vznikaly často kuriózní názvy obcí? Někdy musíme po původu názvu hodně zapátrat. Jména popisují třeba, kde ta místa leží nebo jak to místo vypadalo. Také mohla být motivována významnou budovou, která v místě byla. Nebo osobností, například zakladatelem obce. Nejvíce je u nás Lhot a Lhotek, je jich téměř 350. Šlo o středověké obce, které získaly nějakou výhodu na určitou dobu, tedy lhůtu.
V jedenáctém díle Slovohrátek se Anička s Frantou zabývají původem a významem slov. Kdo anebo co to byl původně hospoda a jak souvisí s hospodyní? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Narozeninové slovení aneb chodidlo chodí.
V osmém díle Slovohrátek se Anička s Tondou zabývají významem jmen. Jaký původ mají naše příjmení a jak vznikají přezdívky? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Jmenuji se aneb jména „na tělo“.
Ve dvanáctém díle Slovohrátek se Anička s Kačkou zabývají slovy přejatými. Co to jsou slova přejatá a odkud jsme je do češtiny přejali? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Svetr s kečupem aneb jak cizí slova zdomácněla.
V prvním díle Slovohrátek se Anička s Eliškou zabývají významem slov. Jak významem doslovným, tak významem přeneseným. Co znamená zlaté srdce, srdce z kamene nebo mít srdce v kalhotách? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Srdce na dlani aneb slova doslova.
Čeština dala světu mnohá slova. O jaká slova jde, to zmíní v pasáži český jazykovědec Karel Oliva, zabývající se hlavně matematickou lingvistikou. Také popisuje rozdíl v psaní ů/ú a zdůrazňuje důležitost psaní diakritických znamének. Dále se vyjadřuje ke slovnímu spojení „To dáš“ a k vývoji českého jazyka.
Dnes jsme zvyklí, že ulice a náměstí mají svá jména, ale vždy tomu tak nebylo. Jak tedy ke svým názvům přišly? Jaká jsou pravidla při pojmenovávání ulic? A jaké jméno ulice je v České republice vůbec nejčastější? To a mnohem více se dozvíte v reportáži z Wifiny.
Pasáž uvádí, jaká vztažná zájmena se vyskytují v češtině, blíže se pak zabývá skloňováním zájmena „jenž“ a jakým zájmenem jej lze nahradit.
Zdeněk Svěrák vypráví příběh pana Holátka, tvořený vlastně jen rčeními. Kolik jich znáte a která z nich jsou pro vás naopak úplně nová? Podívejte se a přemýšlejte o tom, jak vznikla.
Když děti učí telka! Pojďte se společně s mladšími žáky naučit, jaký je rozdíl mezi písmenem a slabikou. Hravou formou si zopakujeme, která písmena slyšíme na začátku slov. Také propojíme hru s písmenky a hudební výchovu a naučíme se vytleskávat slova s podzimní tematikou.
Pasáž vysvětluje původ a význam výrazu „sedět v lochu“.
Pořad hravou formou seznamuje děti s písmenem I. Učí je, jak se toto tiskací písmeno píše, a představuje slova začínající tímto písmenem. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Určeno především pro začátečníky mladšího školního věku.
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 1. ročníku, skřítkem Všudybýlkem a princeznou Dětěně, jak se správně čtou a píšou slabiky dě, tě, ně. V zábavných spojovacích a doplňovacích cvičeních si tuto dovednost procvičíme. V závěrečné básničce budeme navíc hledat i rýmy.
Pasáž se zabývá významem názvů některých českých řek. Vysvětluje, jak tato slova vznikala a jak se měnila v průběhu dějin.
12 993
733
4 417
1 222
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.