04:40
Víte, jak vznikaly často kuriózní názvy obcí? Někdy musíme po původu názvu hodně zapátrat. Jména popisují třeba, kde ta místa leží nebo jak to místo vypadalo. Také mohla být motivována významnou budovou, která v místě byla. Nebo osobností, například zakladatelem obce. Nejvíce je u nás Lhot a Lhotek, je jich téměř 350. Šlo o středověké obce, které získaly nějakou výhodu na určitou dobu, tedy lhůtu.
V osmém díle Slovohrátek se Anička s Tondou zabývají významem jmen. Jaký původ mají naše příjmení a jak vznikají přezdívky? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Jmenuji se aneb jména „na tělo“.
V jedenáctém díle Slovohrátek se Anička s Frantou zabývají původem a významem slov. Kdo anebo co to byl původně hospoda a jak souvisí s hospodyní? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Narozeninové slovení aneb chodidlo chodí.
V prvním díle Slovohrátek se Anička s Eliškou zabývají významem slov. Jak významem doslovným, tak významem přeneseným. Co znamená zlaté srdce, srdce z kamene nebo mít srdce v kalhotách? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Srdce na dlani aneb slova doslova.
Ve dvanáctém díle Slovohrátek se Anička s Kačkou zabývají slovy přejatými. Co to jsou slova přejatá a odkud jsme je do češtiny přejali? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Svetr s kečupem aneb jak cizí slova zdomácněla.
Ve třetím díle Slovohrátek se Anička s Brunem a Vojtou zabývají spojkami „a“ a „ale“'. K čemu slouží a dávají větě nějakou náladu?
Výklad profesní mluvy zubařů uvádí humorná scénka a následně zubař Martin Rusnák vysvětluje význam jednotlivých výrazů. Víte, co je parodont nebo bruxismus?
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 5. ročníku třídit přídavná jména. Zopakujme si, jaké známe jmenné rody. Budeme vymýšlet vhodná přídavná jména. Naučíme se rozlišovat přídavná jména tvrdá a měkká. Objevíme vzory přídavných jmen a doplníme podle nich správné koncovky. Společně si také zacvičíme!
Pasáž formou scénky a odborného vysvětlení uvádí, jakým způsobem se dělí čeština, co ovlivňuje naši volbu jazyka a jaké prostředky při svém projevu používáme.
Milan Harvalík z Ústavu pro jazyk český AV ČR vysvětluje negaci v češtině a její druhy. Věnuje se slovní, větné i členské negaci a způsobům jejího tvoření.
Pasáž se zabývá změnou názvů ulic a uvádí, odkdy a jak se ulice pojmenovávají.
Jakým způsobem se v českém jazyce přistupuje k přechylování pojmenování zvířat? Jak se řekne samička od hada a samec od kukačky? Co je to sloní kráva? A proč existují u některých zvířat různá pojmenování pro samici a pro samce a v jiných případech nikoliv? Živočišná říše je zkrátka ještě o něco bohatší než český jazyk.
Je přechylování a užívání generického maskulina projevem neúcty k ženám? Lingvistka Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR rozebírá problematiku přechylování cizích i domácích slov a vlastních jmen.
Čtení je zábava. Karaoke čtení je tu proto, aby vám s ním pomohlo. Společně si čteme z knížky Dvanáct usmívajících se ježibab od Aloise Mikulky. Texty zároveň sledujeme na obrazovce. Učíme se správně intonovat, orientovat se v textu a rozšiřujeme si slovní zásobu. Dnes si přečteme příběh Vrána a liška.
Pohádka Jirka s kozou, kterou předčítá Jan Vondráček. Příběh vypráví o Jirkovi, který se rozhodne rozesmát věčně zamračenou princeznu. Spolu s kozou se vydává na cestu do království a poznává mnoho zajímavých přátel. S jejich pomocí pak dokáže snadno splnit svůj cíl i královy těžké úkoly.
Scénka plná rybářských výrazů a jejich následné vysvětlení od jazykovědkyně z Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky.
Scénka plná sklářských výrazů s následným výkladem významů slov sklářského slangu.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.