01:18
Jak vznikala Celsiova stupnice, teploměr a mezinárodní teplotní stupnice? Michael nám ve videu předvede jednoduchý experiment znázorňující princip měření teploty. Jak další objevy Celsius učinil? A platí Celsiova stupnice všude na světě?
Podíváme se na sérii experimentů s teplem: zahřívání kapky vosku umístěné na jehle, ohřívání pěnového bonbónu nad plamenem a měření teploty směsi drceného ledu se solí. Co se tím dozvíme o teplu a jeho působení? Podívejte se!
Dávná anglická legenda praví, že ten, kdo vytáhne slavný meč Excalibur z jeho kamenné pochvy, stane se podle práva i rodem králem Anglie. Michael se rozhodl, že napoví mladému Artušovi, jak na to. Vysvětlí nám, co je to přenos tepla a čím jej lze ovlivnit. Ukáže nám také několik experimentů, na nichž svá tvrzení dokáže.
Co se stane, když zazátkujete nádobu s téměř vroucí vodu a polijete ji vodou studenou? Voda začne opět vřít. Ochlazením došlo ke kondenzaci vodních par v nádobě, tím se výrazně snížil tlak uvnitř, a proto voda vře i při nižší teplotě.
Jedno sobotní dopoledne jsme s Michaelem na pražské Bílé hoře sledovali soutěž zvláštních leteckých modelů bez vlastního pohonu. Proto jsme nejprve v laboratořích Strojní fakulty pražského ČVUT zjistili, jak tvar křídla a jeho poloha v proudu vzduchu ovlivňují vztlak, což je hlavní síla, která dostává a udrží tělesa těžší než vzduch v letu nad zemí. Ve videu jsou některé nepřesnosti, s nimiž mohou učitelé pracovat.
Jak je možné, že když na horách stoupáme do vyšších nadmořských výšek, je stále chladněji, i když jsme vlastně blíže Slunci? Jaké fyzikální zákonitosti tady platí? Na tuto otázku se pokusí odpovědět Michael Londesborough.
Jaká voda začne vřít dříve, osolená či neosolená? Dříve začne vřít neosolená voda. Proč? Za standardních podmínek vře roztok soli při vyšší teplotě než čistá voda.
Fyzikové tvrdí, že na světě neexistují dvě stejné sněhové vločky. Jak je to vlastně s tímhle zázrakem po chemické stránce? Kolik procent vzduchu obsahuje sníh? A proč je sníh bílý? A jak souvisí s opalováním a globálním oteplováním? Dozvíte se v dalším Michaelovu experimentu.
Mlha není vodní pára, jak se tomuto druhu srážek někdy omylem přisuzuje. Jsou to drobné kapičky, které vznikají při kondenzaci vodní páry v přízemní vrstvě vzduchu. Odborník na meteorologii názorně ukáže dva nejčastější způsoby, jak v přírodě mlha vzniká. Mlhu si můžeme "vyrobit" i doma.
Podíváme se na střelbu z pohledu fyziky. Co dokáže samonabíjecí puška klon samopalu vzor 58 s dostřelem 2,8 km? Jakou ochranu poskytují neprůstřelné vesty? Dostřel zbraně závisí na okolním prostředí. Voda má hustotu zhruba 1000x větší než vzduch, proto kulku výrazně zpomalí. Ve vodě bude mít zvolená zbraň dostřel necelé 3 metry. Po výstřelu ve vodě se během zlomku sekundy stane několik jevů. Díky plynům vznikne na konci hlavně bublina s extrémně vysokým tlakem uvnitř. Následuje kavitace, kdy prudkým snížením tlaku dojde k přeměně kapaliny na páru. Zajímavá je i rotace kulky kolem podélné osy, což je způsobeno drážkováním hlavně. Tento fascinující, ale hodně nebezpečný pokus, který nám předvádí Vladimír Kořen a Maroš Kramár, rozhodně doma nezkoušejte.
13 690
767
4 657
1 330
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.