02:01
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Popis výroby mýdla z vepřového sádla a hydroxidu sodného. Vysvětlení rozkladu tuku přerušením esterové vazby v tuku, vysvětlení principu zmýdelnění.
Jak lze izolovat DNA z banánu? Při pokusu banán rozmačkáme, přidáme teplou vodu a chlorid sodný. Sůl naruší stěny buněk a uvolní DNA do vody. Směs přefiltrujeme a přidáme alkohol, ve kterém se DNA sráží.
Co se stane s peroxidem vodíku, když přijde do styku s krví? Bude se rozkládat za vzniku pěny. Peroxid vodíku se rozloží působením enzymu katalázy. V druhém pokusu vložíme doutnající špejli do odměrného válce, ve kterém v předchozím pokusu reagoval peroxid vodíku s krví. Doutnající špejle znovu vzplane. Peroxid vodíku se rozkládá při styku s krví na vodu a kyslík, který podporuje hoření.
Cigaretový kouř obsahuje více než šedesát rakovinotvorných látek, které se přichytávají na okem neviditelné aerosolové částice. Co jedna cigareta, to 10 miliard takových částic. V místnosti o velikosti 4 krát 3 metry pak vydrží plných šest hodin!
Co se stane, když plivneme do suspenze škrobu a vody obarvené jódem? Roztok se odbarví. Sliny obsahují enzym amylázu, která štěpí složité cukry na cukry jednodušší. A ty už jód do modra nezbarví.
Mozek je stále záhadou pro vědce. Je totiž složitější než cokoliv jiného. Nedostatek chemikálií v mozku způsobuje různé nemoci. Pokud neurony mezi sebou spolehlivě a rychle nekomunikují, je v mozku nedostatek neuromodulátorů, kterými jsou jednoduché molekuly, dopamin a serotonin.
Miliony živých organismů jsou sestavené z miliard nejrůznějších látek, které se nazývají proteiny. Ty představují základní stavební jednotkou každého živého organismu. A vědci přišli na to, jak je využívat ještě víc.
Aditiva, známá jako "éčka", jsou látky, které je třeba do potravin přidávat například proto, aby se nezkazily. Bez některých takových konzervantů bychom si některá jídla ani nemohli dopřávat. Jiné bychom zase měli omezit, přestože nám díky nim jídlo více chutná.
Objev technologie CRISPR je považován za jeden z největších vědeckých pokroků posledního desetiletí. Umožňuje totiž vědcům relativně jednoduše lokalizovat a následně upravit geny, a to i ty lidské, a zvrátit tak například nějakou jejich mutaci. Vědkyně Jennifer Doudnaová a Emmanuelle Charpentierová byly za objev tzv. molekulárních nůžek oceněny Nobelovou cenou 2020 za chemii. Možnost úpravy genů však vzbuzuje i otázky etické. O praktické realizaci metody CRISPR, svém podílu na objevu i odpovědném přístupu k této problematice hovoří profesor Martin Jínek s redaktorem ČT Danielem Stachem.
12 550
699
4 144
1 137
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.