01:42
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Už jste někdy přemýšleli, kolik váží lidská kostra nebo která kost v lidském těle je nejdelší? Když se podíváte na rentgenový snímek, zjistíte, že nejmenší kostičky máme v uchu a nejsou větší než zrnko rýže. A víte, že žralok má sice měkké kosti, ale jeho ostré zuby jsou tvrdší než kámen.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
S klíštětem se setkal asi každý. Co na klíšťatech zkoumají vědci v Českých Budějovicích? Jak se do nás vůbec zakousne a jak nám při sání krve škodí? A jak ho pak správně vyndat?
Pojďme se podívat domů k poštolkám. Poštolčí maminka právě snesla šest vajíček. To budou mít veselo. Tatínek se bojí, zda je všechny uživí. Vajíčka je třeba dlouho zahřívat, aby se ptáčata vyklubala ven. Poslednímu se moc nechtělo, tak mu maminka musela pomoci. Chcete vidět jak?
Epizoda se zaměřuje na vzácné a chráněné druhy naší přírody. Z podmáčených luk jsou to orchideje pětiprstka žežulník a prstnatec, na horských loukách vzácně kvetoucí kropenáč a na obecních pastvinách rostoucí hořeček. Ze živočichů se pak představí zmije obecná vyhledávající podmáčené louky a tesařík obrovský vyskytující se dnes spíše vzácně.
Pojďme se společně podívat na video o chovu hodně nenáročného zvířete. Důkazem toho je, že strašilku můžeme chovat i ve sklenici od okurek. Uvidíme, jak správně připravit insektárium, jak se nazývá bydlení pro strašilky. Těch existuje mnoho druhů a jsou ideálními domácími zvířátky, i když je někdy těžké je v jejich domečku najít.
Čapí pár nám ve videu předvede, jak si před hnízděním vylepšuje hnízdo, aby se mohl svědomitě starat o potomstvo. A že se mají čapí rodiče co ohánět. Dozvíte se, že mladí čápi nepohrdnou krtkem ani dlouhou užovkou.
Zvířata vnímají barvy úplně jinak než lidé. Lidské oko například vůbec nevidí ultrafialové záření, ale ptáci díky němu rozeznávají odstíny, které našemu zraku zůstávají skryté. Také psi a kočky vidí jinak. Jakou barvu by měla mít hračka pro vašeho psa?
Proč těmto divokým koním hrozilo vyhynutí a jak se pražská zoo zasloužila o jejich přežití? Jaké jsou charakteristické znaky koní Převalského a čím se liší od jiných druhů koní? Jak vypadá takový záchranný chov?
Rys ostrovid je kočkovitá šelma, která žije také v Jeseníkách. Co v našich lesích ohrožuje velké kočky? Šelmy potřebují prostor a jeden rys operuje na rozloze až 25 čtverečných kilometrů. V devatenáctém století byl u nás zcela vyhuben, ale postupně se začal vracet. Ochrana rysů záleží především na lidech, kteří se v české přírodě pohybují.
„Když v Africe něco zdechne, ne každý se toho lekne.“ Někdo je dokonce rád, jako třeba právě sup. Ne nadarmo se mu říká mrchožrout. Přestože svým dvoumetrovým rozpětím křídel by mohl konkurovat nejednomu dravci, sám nic neloví. Pouze si počká na zbytky. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Výlov rybníka s dobrodruhem a rybářem Jakubem Vágnerem a jeho dětskými asistenty. Jakub Vágner dětem vysvětluje a názorně ukazuje, jak výlov probíhá, jak se rybník vypouští, a děti se dozvídají i něco o rybách, které v rybníce žijí.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Pro hnízdění si rybáci vybrali kamenný ostrov na přehradním jezeře. Jakmile však bylo jezero napuštěno, měli po radosti. Museli hledat náhradní místo pro hnízdění. Vedle tepelné elektrárny vzniklo jezírko, o které se naše příroda postarala. Břehy zarostly rákosem a byl to úplný ptačí ráj. Žilo tu mnoho ptačích druhů a mezi nimi i tři páry rybáků obecných. Život v přírodě je nevyzpytatelný, a tak i tato idyla měla svá úskalí. Nakonec musel rybákům a dalším ptákům pomoci člověk.
Pojďme se společně s kamerou zatoulat do Krkonoš a navštivme zdejší rašeliniště. Dozvíme se zde, že rašeliniště je vlastně takový bazén neboli nepropustná plocha, kde se hromadí voda. Daří se zde především rostlině nesoucí odpovídající název - rašeliník. Ten dokáže pojmout až 30 krát více vody, než sám váží. Přírodní rezervací vede jedna z nejstarších naučných stezek u nás, a sice kolem mrtvého lesa k Hubertově vyhlídce, ze které je vidět do širokého okolí.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.