00:50
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se ale přeneseme o několik miliard let zpět, představíme si vznik života na naší planetě a povíme si, jak se evoluce během miliónů let dostala z vody na souš. Některé druhy ale ve vodě zůstaly. Třeba ryby. My si je rozdělíme na mořské a sladkovodní.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s dravými rybami – štikou, candátem, okounem a sumcem. Víte, která ryba si připravuje pro svoje vajíčka hnízdo a hlídá ho?
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Pojďme se s kamerou zatoulat do Libereckého kraje, do obce Tatobity. Zde najdeme Tatobitskou tisíciletou lípu, vysokou 17 metrů s ohromnou korunou. Za dobu své existence zažila spoustu věcí, je tedy opředena nejrůznějšími pověstmi. V roce 2016 se stala 2. evropským stromem a místní si ji právem považují. Najdete ji ve znaku obce, vede kolem ní naučná stezka a také o ní byla napsána báseň.
Orchideje z Krkonoš nám představí seriál Minuty z Krkonoš. V Česku roste přes padesát druhů orchidejí. Video nám představí orchideje, které můžeme pozorovat v Krkonoších, a dozvíme se, co je to mykorhiza.
O tom, že je voda nad zlato, nikdo z nás nepochybuje. Potřebujeme ji k životu. Neplýtváme s ní? Anička je zděšená chováním strýčka a tetičky. Pomoci může jedině Rejpavá žížala svým čarováním. Děti naštěstí čarovat nemusí, stačí mít dobré nápady, jak zbytečně neplýtvat vodou.
V Zoo v Hluboké nad Vltavou mají jedinečnou expozici mravenců. K vidění je i velemravenec, největší druh mravence na světě, který měří 3 cm. K vidění tu jsou i další druhy, třeba mravenci střihači. Co to obnáší mít takovou expozici, se dozvíte ve videu.
Epizoda ukazuje kroužkování mláďat vzácného orla mořského. Dalšími představovanými ptáky jsou bažant a pestrobarevný ledňáček, který patří mezi nejkrásnější ptáky české přírody. Kromě ptáků je představena i šelma lasice kolčava. Z rostlinných zástupců je ukázána běžná rostlina slunné stráně – kakost krvavý, který se často pěstuje i na záhonech. V epizodě jsou kromě rostlin a živočichů i ukázky hub – různé druhy holubinek, hřibů, ale i méně známá houba kotrč, stroček či prudce jedovatá muchomůrka zelená.
Med je unikátní přírodní surovina, kterou zatím nedokážeme plnohodnotně vytvořit uměle. Ve videu se dozvíte, jakým mnohastupňovým procesem med z nektaru či medovice vzniká.
Sumec velký patří k největším rybám v Evropě. Kolos vodního světa dorůstá až tří metrů a dožívá se vysokého věku. Po většinu dne odpočívá ve své skrýši. Po setmění se vydává lovit.
Jak mohou našim buňkám škodit viry? Ve videu si objasníme, jak vypadá mechanismus napadení buňky virem. Virus je parazit a ke svému rozmnožování potřebuje někoho dalšího. K namnožení mu mohou pomoci například buňky našeho těla. Virům se může podařit proniknout do DNA našich vlastních buněk, informace v této "knihovně genů" přepsat a buňku donutit, aby se chovala podle potřeb viru a pomáhala mu v dalším množení.
Nepatří na pekáč, ale do sportovní arény. I králíci totiž mají své mistry světa. Cyklus o úspěších a vítězstvích zájmových chovů tentokrát navštíví ušaté borce. Kromě toho, jak chovat králíky, se dozvíte i pravidla a podmínky králičích závodů. V jakých disciplínách králíci soutěží?
Moment, kdy lidé domestikovali a osedlali koně, je pro lidstvo historickým milníkem. Na počátku byl kůň pouze loveným zvířetem, později se stal na několik tisíciletí dopravním prostředkem a pomocníkem při práci. Lidé v dějinách využívali koně k různým činnostem, např. pro vojenskou jízdu, pro zábavu, závody… Věděli jste, že kůň má stejné smysly jako člověk?
Dnes na světě žije kolem 350 plemen skotu a počet jedinců se odhaduje na 11 miliard. Plemena skotu dělíme podle užitku na mléčná a masná. Víte, že se skot chová také pro okrasu anglických parků? Víte, že kráva ráda chodí sama nechat se podojit a využívá i masážní kartáče?
Ptačí oblast Poodří byla vyhlášena z důvodu ochrany prioritních druhů, kterými jsou především moták pochop, bukač velký, ledňáček říční a kachna kopřivka obecná. O prvních třech zmíněných se dozvíme spoustu zajímavostí. Kde hnízdí, kdo je migrant, kdo dravec, jak je za letu poznáme nebo čím se živí.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.