00:50
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se ale přeneseme o několik miliard let zpět, představíme si vznik života na naší planetě a povíme si, jak se evoluce během miliónů let dostala z vody na souš. Některé druhy ale ve vodě zůstaly. Třeba ryby. My si je rozdělíme na mořské a sladkovodní.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s dravými rybami – štikou, candátem, okounem a sumcem. Víte, která ryba si připravuje pro svoje vajíčka hnízdo a hlídá ho?
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Zajímalo by vás, jaké by to pro nás bylo, kdybychom měli vyhrabávat ručně nory jako krtek, skákat po zadních jako klokan nebo běhat po nehtech/kopytech jako koně? A co vyzkoušet si létání jako třeba netopýr. Jak zjistí náš vědec Inža, tlapky zvířat jsou na to prostě lépe přizpůsobené než naše lidské končetiny.
Včely medonosné žijí ve velkých společenstvích. Věděli jste, že včely mají skvělý orientační smysl a výbornou paměť na zapamatování si orientačních bodů v krajině? A jak je to vlastně s medem? Společně s Terkou můžete sledovat život včel v úlu a dostat odpovědi na své otázky, které se týkají včel.
Víte, co je to čmelín? Jedná se o místo, kde snášejí čmeláci svá vajíčka. Obvykle si najdou nějakou noru, ale pokud byste jim chtěli pomoci, můžete pro ně čmelín vyrobit. Jak na to? Co nesmí v takovém čmelíně chybět? Jak tam nalákat čmeláčí samičku?
Zajímá vás, jak vypadá opravdové safari v Africe? Podívejte se s námi na život vzácných živočichů v safari. Jaké vlastnosti pomáhají například zebrám, antilopám či žirafám v přírodě přežít?
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 2. ročníku poznat přírodu u rybníka a jeho okolí. V tomto díle s dětmi vylovíme z rybníku odpovídající rostliny a živočichy, nakreslíme a popíšeme tělo ryby, poznáme jednotlivá stádia vývoje žáby a čekají nás také další zajímavosti.
Terčin zvířecí svět nás seznámí s tím, co musíme zajistit, abychom správně při cestování převáželi rybičky, ptáky i kočky.
Víte, čemu se říká Perla Šumavy? Chalupské slati v údolí Vydřího potoka, nedaleko od Borové Lady. Navštivte s námi největší rašelinné jezírko u nás. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Jaký vliv má bobr evropský na okolní krajinu? Jeho působení odhaluje Dan Bárta přímo v terénu. Ve videu ukáže kupovité stavby z větví (bobří hrady), ohlodané stromy kolem vodních toků a bobří hráze. Přitom potkává další živočichy, například velevruba, žábu ropuchu a vzácnou kuňku. Na závěr pak nastiňuje, co by asi na činnost bobra v naší krajině řekl ekolog, vodohospodář nebo hajný, a ostatní vyzývá k ohleduplnému pozorování přírody.
Jaká má být dnešní funkce zoologických zahrad? V 21. století už ZOO nemůže být živým muzeem. Česká republika je v počtu zoologických zahrad nadprůměrná ve srovnání s ostatními zeměmi. Přitom by stačilo, pokud by se například dvě zoologické zahrady zaměřily na chov exotických zvířat, zbytek by se mohl zaměřit na místní faunu a její ochranu a spolupráci s místními národními parky.
Doba ledová je z geologického hlediska nedávná minulost. Jak vypadala zvířata před deseti tisíci lety? Byla podobná některým současným tvorům? Z jakého důvodu byla jejich těla gigantická a proč nakonec vyhynula? Věděli jste, že k nálezu mamutích klů došlo i v samém centru Prahy?
Video ukazuje vzácné a nepůvodní rostliny katrán tatarský a mandloň nízkou. Ze zvířecí říše se představí vzácný tetřev hlušec, kterého je možné pozorovat na Šumavě. Ukázka zachycuje i důležitost ponechání srnčího mláděte na místě jeho nálezu s tím, že v okolí jsou jeho rodiče. Děti se také dozvědí, s jakými živočichy se mohou setkat v zámeckém parku Blatná.
Strakapoud malý je naším nejmenším druhem šplhavce. Typické černobílé strakapoudí zbarvení, u samce navíc s červenou čepičkou, nám při setkání napoví, s kým máme tu čest, přestože velikostí se blíží spíše vrabcovi.
13 881
779
4 749
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.