01:43
Svatý Václav je, jak jistě víte, patronem české země. Jak to ale tehdy bylo mezi ním a jeho bratrem Boleslavem? Kam až zašla Boleslavova chamtivost a proč pozval Boleslav Václava na křtiny? A proč se Václavovi nevyplatila jeho zbožnost? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka.
Svatý Václav byl podle pověsti vychováván svou babičkou Ludmilou. Za jeho vlády se Češi měli dobře, platili za to ale sousedním Němcům, aby udrželi mír. Podle legendy byl zbožný Václav zavražděn ve Staré Boleslavi služebníky svého bratra Boleslava poté, co se ho sám Boleslav pokusil zabít. Václava dodnes považujeme za patrona českého státu.
Smrt knížete Václava v roce 935 znamenala pro český stát vytvoření symbolu. Už tři roky po ní patrně jako pokání nechal jeho bratr Boleslav I. převést ostatky na Pražský hrad a pohřbít v rotundě sv. Víta. Zázraky, které jsou s tímto převozem spojené, pak usnadnily cestu ke zřízení samostatného pražského biskupství.
Na odkaz svatého Václava navázala i moderní československá státnost. V roce 1929 první republika slavila svatováclavské milénium, dostavěla pražskou katedrálu a prezident Masaryk připomínal duchovní odkaz Václavův republikánským politikům.
Václav Havel, Pavel Kohout a další disidenti se stávají motorem úvah, které vrcholí v myšlence velké petice všech petic, kterou se lze konkrétně a jednoznačně postavit režimu. Textu, za nějž se mohou postavit všichni, nekomunisté, bývalí komunisté, křesťané, všichni proti vládnoucímu establishmentu a bahnu, které produkuje.
Jedna a dost možná že jediná varianta státoprávního uspořádání Česka a Slovenska těsně před rozpadem společného státu byl návrh tehdejšího českého premiéra Petra Pitharta na vytvoření de facto konfederace. O co šlo a proč jeho idea neuspěla?
Zpravodajství v technických podmínkách pozdních 80. let vznikalo velice komplikovaně. Informace v době, kdy neexistoval internet, putovaly k divákům poměrně složitě. Bývalý zahraniční redaktor v USA a západní Evropě Oldřich Vejvoda vysvětluje, v jakých podmínkách pracoval a kolik úsilí stálo, aby se jeho reportáže dostaly do vysílání Televizní novin.
Málokdo dnes ví, že Eduard Konrád Zirm byl prvním lékařem na světě, který v roce 1905 provedl průlomový operační zákrok. Transplantoval rohovku chlapce muži, kterému hrozilo oslepnutí. Stalo se tak na oční klinice v Olomouci. Podívejte se na příběh z dějin lékařství.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.