Jak fungovalo zpravodajství bez internetu?

Zpravodajství v technických podmínkách pozdních 80. let vznikalo velice komplikovaně. Informace v době, kdy neexistoval internet, putovaly k divákům poměrně složitě. Bývalý zahraniční redaktor v USA a západní Evropě Oldřich Vejvoda vysvětluje, v jakých podmínkách pracoval a kolik úsilí stálo, aby se jeho reportáže dostaly do vysílání Televizní novin.

Tip do výuky

Posledních 40 let prochází svět informační revolucí. V současnosti je schopný natočit jednoduchý příspěvek o dění ve svém okolí v podstatě každý. Zveřejnit ho je otázkou vteřin. Využijte vzpomínku redaktora Oldřicha Vejvody a umožněte svým žákům, aby tuto historickou změnu pochopili. Promítněte ve třídě videoukázku a nechte žáky odpovědět na následující otázky:

• Jaké vybavení potřeboval štáb, aby mohl působit v zahraničí?
• Co bylo potřeba k tomu, aby se jejich práce dostala do ústřední redakce v Praze?
• Jaké měl redaktor možnosti, když chtěl vystoupit živě ve vysílání?

Odpovědi konfrontujte s tím, jak složité je dnes publikovat jeden příspěvek na sociálních sítích a zpřístupnit ho širokému množství uživatelů. Aktivitu uzavřete diskusí nad tím, jak omezené technologické možnosti ovlivňovaly informovanost běžných lidí o světě kolem nich.

Z pořadu:

• Redaktoři

Témata:

• Moderní doba - české dějiny
• Mediální výchova

Námět do výuky:

• Redaktoři: jak vznikaly zprávy v 80. letech

Vhodné pro stupeň:

• 2. stupeň ZŠ
• Střední škola

Vhodné pro předmět:

• Dějepis
• Člověk a společnost

Klíčová slova:

• socialismus
• Československá televize
• zpravodajství
• 80. léta