04:31
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
Žádný lékař nemá dar přečíst deset tisíc publikovaných článků ročně, aby si udržel úplnou hranici poznání, ale počítač to dokáže. Michal Pěchouček, ředitel Centra umělé inteligence ČVUT, popisuje v rozhovoru s Danielem Stachem velké možnosti využití umělé inteligence ve zdravotní diagnostice, limity v oblasti pečovatelství i důležitost ochrany sítí a dat.
V tomto videu vysvětlí třináctiletý Ondra své tetě, proč není správné sdílet a stahovat autorská díla, co je to torrent, embedované video a darknet.
Díky umělé inteligenci, která dokáže generovat ransomware velmi levně a přesně, se vyplácí napadat obyčejné lidi. Michal Pěchouček, ředitel Centra umělé inteligence ČVUT, hovoří v rozhovoru s Danielem Stachem o rizicích manipulace s daty, možnostech vydírání velkých firem a způsobech prevence a obrany.
Identifikace lidí pomocí trojrozměrné podoby obličeje, snímání geometrie ruky, zkoumání lidských otisků a termosnímky přední části hlavy člověka, to jsou příklady biometrických údajů, které se pro identifikaci osob začaly využívat před více než deseti lety s růstem výkonu počítačů. Reportáž představuje počátky fungování těchto technologií.
Cybersquatting označuje skupování doménových jmen a jejich spekulativní přeprodávání. V minulosti se s ním setkala řada velkých firem. Typosquatting je jedna z podob cybersquattingu, jedná se o registraci zaměnitelné domény s tím, že spekulant spoléhá na překlepy uživatelů internetu. Jak se dnes řeší spory při přidělování doménových jmen?
Slovo robot se poprvé objevilo v díle Karla Čapka v roce 1920 v dramatu R.U.R. a je také jedním z mála, které dala čeština cizím jazykům. Čapkovy roboti byli, na rozdíl od těch současných, biologického původu. Jak ale vypadá robotizace v současném průmyslu? Na jaké činnosti se průmyslové roboty používají? Hrozí nám díky robotizaci zvýšení nezaměstnanosti? Jsou takové obavy na místě?
Vydejme se společně do Datové Lhoty a poznejme opravdové fungování počítače. Zažili jste někdy, když počítač nepracoval tak, jak byste si představovali? Točilo se kolečko a vše trvalo opravdu dlouho? Představme si počítač jako náš pokoj, jak dlouho trvá najít nějakou věc, když je v něm nepořádek. Proč se dá počítač přirovnat k pokoji? To a další informace o jeho fungování nám povědí kluci z Datové Lhoty.
Robůtek Kit s panem Baterkou nahrávají fotky přes internet. Internet jim ale přestane fungovat kvůli překousnutému optickému kabelu pod hladinou moře. Kdo kabel překousl a podaří se hrdinům nahrát fotky do soutěže včas? Jak celou situaci vyřeší? Podívejte se na další díl ze seriálu Kosmix: Pod hladinou.
Oskar nutně potřebuje pomocníka, a tak mu Alenka sestaví robota. Umělá inteligence ale nemusí být tak poslušná, jak by si Oskar přál. "Chytrá domácnost" je dobrý pomocník, nic se ale nemá přehánět. Králík to také ví a trochu nám to objasní.
Mobilní operátoři mají detailní informace o našem pohybu. Jak dlouho je uchovávají? Komu je poskytují? Můžeme požadovat jejich smazání? Je vůbec možné odstranit data z databází? A jak ovlivní obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) velké firmy a drobné živnostníky? Na tyto a další otázky odpovídá Josef Javora z firmy GlobalSequr.
Muž paralyzovaný od krku dolů dokázal opět psát pomocí počítačového algoritmu. Ten dokázal ze signálů z mozku poznat, jaké písmeno chce muž napsat. Vědci si od toho slibují usnadnění komunikace pacientů s podobnými postiženími. Jak se to dělá v praxi? O hranicích, možnostech a perspektivách výzkumu v českém i mezinárodním prostředí hovoří Václava Piorecká z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze.
Počítačové viry škodí počítačům, tabletům a mobilům a hlavně nám uživatelům. Je důležité vědět, že proti virům může pomoci antivirus, který ale musíme pravidelně aktualizovat. Ani tak však nemáme úplně vyhráno, důležité je se v digitálním světě chovat zodpovědně.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.