04:31
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
3D tiskárnu si dnes může postavit každý. A pak na ní může tisknout objekty, které si v počítači vytvoří jako 3D modely. Nebo si tyto modely může stáhnout z internetu.
Pojďme se společně podívat na video o 3D tisku. 3D tiskárna vytváří věci, které mají tři dimenze (šířku, výšku a hloubku). Předměty se tvarují v počítači. Vytvarujeme si je snadno a přesně. Modely se dají sdílet a kdokoliv si je může vytisknout. Bylo by pak možné, že věci si nebudete muset objednávat v e-shopu, ale prostě si jen na internetu koupíte digitální 3D model, pošlete ho do tiskárny a máte to doma.
Čeští vědci jako první na světě použili umělou inteligenci čili strojové učení ke zkoumání vesmíru. Analýzou 4 milionů vesmírných spekter objevili bezmála tisíc nových objektů. Jedná se o velký pokrok v oblasti spektroskopie. O nové převratné technologii hovoří Petr Škoda z Astronomického ústavu Akademie věd.
Aby mohl prohlížeč zobrazit webovou stránku, potřebuje z internetu její HTML kód. V HTML kódu občas bývá skript, jež připravuje k zobrazení ty části stránky, které je potřeba často obnovovat.
13. února 1992 se Československo připojilo k internetu. Významně se o to zasloužil Jan Gruntorád, bývalý ředitel sdružení CESNET. S jakými potížemi se potýkali tehdejší internetoví pionýři? Co předcházelo tomu, než mohli v Praze na ČVUT připojit k internetu první počítač? Jaký byl internet ve svých počátcích a jaká byla cena za internetové připojení? Co se stalo s československou doménou .cs? Na počátky internetu u nás vzpomínají publicista Ondřej Neff a zakladatel Seznamu Ivo Lukaševič. V rozhovoru natočeném pro Hyde Park civilizace pak hovoří Jan Gruntorád, hlavní iniciátor připojení Česka k internetu.
V roce 2016 pan Radoslav Banga při udílení cen Český slavík na protest proti umístění skupiny Ortel nejprve odešel ze sálu a později na svém facebookovém profilu vysvětlil své nesouhlasné stanovisko. V reakci na to mu mnozí uživatelé sociální sítě začali rasisticky nadávat a vyhrožovat. Video hodnotí výsledek soudního řízení s jedním z nich, panem Pavlem Pencákem. Je správné, že mohou být lidé souzeni za své příspěvky na sociálních sítích? Nebo se jedná o nepřípustné zasahování do svobody slova?
Nomofobie je označení pro panický strach z nedostupnosti mobilního telefonu. Podle některých odhadů může postihovat až 60 % populace včetně dětí. Na některé letní stanové tábory si účastníci s sebou mobil přivést nesmějí. Psychologové se shodují, že toto zdánlivé nepohodlí dětem prospívá.
Internetové stránky se stahují ze serverů. Cesta k nim je poměrně složitá. Vede přes několik routerů, neboli internetových křižovatek. Každý server má svou IP adresu. Z webové adresy serveru ji umí zjistit DNS služba pomocí DNS serverů. A mimochodem, je dobré si nastavit heslo, které nejde lehce uhodnout.
V tomto videu vysvětluje třináctiletý Ondra své tetě cizí slova používaná v souvislosti s youtubery. Kromě jiného dozvíme, kdo je to vloger, k čemu se hodí kodek a proč je dobré hasit flame.
S veřejnými wifi sítěmi se potkáváme stále častěji v prostředcích hromadné dopravy nebo na veřejných místech. Kromě výhody ušetřených dat však přináší riziko kybernetického útoku. Jaké druhy útoků existují a jak se jim bránit, popisuje prof. Ivan Zelinka z Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB TUO.
Identifikace lidí pomocí trojrozměrné podoby obličeje, snímání geometrie ruky, zkoumání lidských otisků a termosnímky přední části hlavy člověka, to jsou příklady biometrických údajů, které se pro identifikaci osob začaly využívat před více než deseti lety s růstem výkonu počítačů. Reportáž představuje počátky fungování těchto technologií.
Cokoliv na internetu vyhledáváme, si algoritmy pamatují, a následně nám nabízejí reklamu na související produkty. Dokážeme je zmást tím, že budeme mít zájmů hodně, nebo nás díky tomu lépe poznají? Co to jsou vlastně ty algoritmy? Podívejte se.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.