04:31
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. Tentokrát vysvětlí třináctiletý Ondra své tetě, jak chránit svá data před ztrátou, proč pravidelně zálohovat a že cloud není jen mrak, ale také dobré místo pro zálohování.
Hoaxy neboli falešné poplašné zprávy. Většinou za nimi stojí něčí nekalý úmysl nebo snaha ovlivnit určitou skupinu lidí. Jak takovou zprávu poznáte? Jaké jsou její typické znaky?
Pomocí falešných účtů na sociálních sítích se státy snaží šířit propagandu, případně se proti propagandě jiného státu brání. O novém způsobu informační války vedené především ze strany Ruské federace hovoří Robert Břešťan, šéfredaktor webu Hlídací pes.
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. Tentokrát vysvětlí třináctiletý Ondra své tetě, že za bezplatné aplikace a sociální sítě platí uživatelé svými osobními daty. A že bezmyšlenkovitý souhlas s uživatelskými podmínkami se může škaredě vymstít. Věděli jste, že online kvízy prodávají získaná data?
Pojďme se společně podívat, jak funguje robot. Robot je stroj, který umí pracovat částečně samostatně podle pokynů. Robot potřebuje různé senzory, třeba kameru, aby kolem sebe viděl. Programováním se robotům říká, co mají dělat. Programy se jim dají různě měnit.
Dětskému divákovi je zábavnou formou vysvětleno, k čemu slouží nabíječka notebooku, flash disk, mikrofon a webová kamera.
Pojďme se společně podívat na kloub virtuální a rozšířené realitě. Jsou to dvě různé technologie, ale zároveň jsou si velmi podobné. Virtuální realita oklame vaše smysly a můžete mít pocit, že jste kdekoliv. Rozšířená realita pomůže spoustě lidí, ukáže vám třeba, co všechno a jak udělat, aby znovu fungovala rozbitá věc.
Stále víc měst instaluje v ulicích bezpečnostní kamery. Ve spojení se softwarem, který v davu dokáže rozeznat konkrétní obličej, nebo dokonce chování, jde o účinnou zbraň proti zločinu a terorismu. Takový systém se však dá zneužít pro mohutné zásahy státu do života mnohých lidí. Příkladem je Čína provozující systém sociálního kreditu, který mapuje a hodnotí chování lidí v jedné databázi. Nad výhodami a úskalími softwaru na rozpoznávání obličejů se zamýšlí expert na kybernetickou bezpečnost Tomáš Pluhařík.
Cybersquatting označuje skupování doménových jmen a jejich spekulativní přeprodávání. V minulosti se s ním setkala řada velkých firem. Typosquatting je jedna z podob cybersquattingu, jedná se o registraci zaměnitelné domény s tím, že spekulant spoléhá na překlepy uživatelů internetu. Jak se dnes řeší spory při přidělování doménových jmen?
Jak je v české legislativě řešena kyberšikana? A jak je vykládána v praxi? Týká se kyberšikana i starších generací? Jaký problém je u nich nejčastější? Kdy se obrátit na policii či jinou podpůrnou organizaci? Na otázky diváků pořadu Sama doma odpovídá Michaela Svatošová, koordinátorka projektu Stop kyberšikaně.
Jak chytré technologie proměňují naše domovy? Ukažme si, jakými technologiemi může být vybaven náš domov a jak mezi sebou všechny komunikují. Zamysleme se, jak vypadaly domovy lidí od dávných dob po současnost, v čem se odlišují? Jakých vymožeností jsme dosáhli? Dokážeme si představit, jak budou domácnosti vypadat za 50 let?
Nákup v internetovém obchodě je dnes běžnou záležitostí. Velmi nízká cena zboží může být lákavá, dejte si však pozor, zda ji nabízí prověřený internetový obchod, kde případnou reklamaci většinou vyřídíte k vaší spokojenosti. Víte, jaká jsou při vracení a reklamaci zboží vaše práva?
12 686
702
4 214
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.