04:31
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
Dětskému divákovi je zábavnou formou vysvětleno, k čemu slouží nabíječka notebooku, flash disk, mikrofon a webová kamera.
Aby mohl prohlížeč zobrazit webovou stránku, potřebuje z internetu její HTML kód. V HTML kódu občas bývá skript, jež připravuje k zobrazení ty části stránky, které je potřeba často obnovovat.
Co je to vlastně internet a jak funguje? Základem jsou vzájemně propojené počítačové sítě. Nikdo není nadřazený ani podřazený druhému, všichni jsou na stejné úrovni. Připojujeme se k němu prostřednictvím poskytovatele internetu. Český nix.cz je jedním z největších v Evropě a internet je jednou z nejspolehlivějších komunikačních technologií současnosti.
Hrát on line hry je docela dobrá zábava. Je ovšem důležité poznat hranici mezi koníčkem a závislostí. Prvním příznakem závislosti je, že člověk přestává žít svůj normální život a věnuje se pouze hraní. Jak to může vypadat? Podívejte se.
V tomto videu vysvětlí třináctiletý Ondra základní internetové pojmy, historii a základy fungování internetu. Dozvíte se také o cenzuře internetu v různých státech světa a způsobech, jak některé státy omezují svobodný přístup k informacím.
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. V tomto díle naučí třináctiletý Ondra svou starší tetu i nás, jak správně reagovat na nenávistné, urážlivé komentáře a kyberšikanu na sociálních sítích.
Influencer je uživatel internetu, který pomocí svých příspěvků na sociálních sítích ovlivňuje chování ostatních uživatelů. Má svůj kanál na sociálních sítích, skrze který komunikuje se svými fanoušky. Kdo by jím dnes nechtěl být? Komu ale věřit a jak se pozná kvalitní influencer?
Když děti učí telka! Naučme se společně se žáky 5. ročníku bezpečně chovat na internetu. Děti řeší konkrétní situace, které mohou nastat. Můžeme věřit v pravdivost všech informací uveřejněných na internetu? Co je to digitální stopa?
Být na sítích je pro někoho možná in, avšak nese to s sebou nejrůznější rizika. Co všechno se může stát, když chce Oskar sehnat 1000 sledujících? Zjistíš také, co je to FOMO nebo jakou výhodu má koncové šifrování.
Že jsou sociální sítě místem, kde může číhat různé nebezpečí, už asi víte. Člověk nikdy neví, kdo je na druhé straně počítače nebo chytrého telefonu, a rozhodně by měl být opatrný, co bude s takovou osobou sdílet. Více vám o tom poví Zora Dušková, která je ředitelkou dětského krizového centra.
Žádný lékař nemá dar přečíst deset tisíc publikovaných článků ročně, aby si udržel úplnou hranici poznání, ale počítač to dokáže. Michal Pěchouček, ředitel Centra umělé inteligence ČVUT, popisuje v rozhovoru s Danielem Stachem velké možnosti využití umělé inteligence ve zdravotní diagnostice, limity v oblasti pečovatelství i důležitost ochrany sítí a dat.
12 305
677
3 965
1 124
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.