04:29
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Aby mohl prohlížeč zobrazit webovou stránku, potřebuje z internetu její HTML kód. V HTML kódu občas bývá skript, jež připravuje k zobrazení ty části stránky, které je potřeba často obnovovat.
Jak vypadá žebříček aplikací, které o nás, uživatelích, ukládají nejvíce dat? Kralují mu sociální sítě? Ve videu najdete nejen takový žebříček, ale také například vysvětlení procesu a rizik prolínání dat ze sociálních sítí a fungování států.
V péči o zdraví nám mohou pomoci různé služby, souhrnně nazývané jako eHealth. V některém případě nám mohou i zachránit život. Naše zdravotní dokumentace je totiž záchranářům k dispozici a oni tak mohou v předstihu informovat nemocnici o našich problémech.
Pomocí falešných účtů na sociálních sítích se státy snaží šířit propagandu, případně se proti propagandě jiného státu brání. O novém způsobu informační války vedené především ze strany Ruské federace hovoří Robert Břešťan, šéfredaktor webu Hlídací pes.
Všechno, co je o nás napsáno na internetu, vytváří náš internetový obraz. Je správné o něj pečovat, vždyť i personalisté během výběrového řízení prověřují internetový profil uchazeče. Čím vším ho ovlivňujeme a jak je možné se bránit fotomontážím a pomluvám, poradí Ondra v tomto videu.
Stále víc měst instaluje v ulicích bezpečnostní kamery. Ve spojení se softwarem, který v davu dokáže rozeznat konkrétní obličej, nebo dokonce chování, jde o účinnou zbraň proti zločinu a terorismu. Takový systém se však dá zneužít pro mohutné zásahy státu do života mnohých lidí. Příkladem je Čína provozující systém sociálního kreditu, který mapuje a hodnotí chování lidí v jedné databázi. Nad výhodami a úskalími softwaru na rozpoznávání obličejů se zamýšlí expert na kybernetickou bezpečnost Tomáš Pluhařík.
Pojďme se společně podívat na video o nanotechnologii. Nano je něco tak šíleně maličkého, že to ani nejde vidět. Dokonce ani mikroskopem to neuvidíte. Kdyby se milimetr rozkrájel na milion kousků, tak to jsou nanometry.
Americká firma Boston Dynamics je světově známá svými roboty úspěšně napodobujícími mechaniku pohybu živých tvorů. Robota Spot, který si bere za vzor psa, si pořídili výzkumníci z ČVUT. Chtějí vylepšit jeho umělou inteligenci a zúčastnit se s ním soutěže agentury DARPA. Reportáž z června 2021.
První československé osobní počítače vyráběla v 80. letech 20. století firma ZPA Nový Bor. Jak vypadal počítač Honza, co dokázal a jaká byla jeho cena? O historii počítačů v bývalém Československu hovoří Marcela Efmertová, vedoucí historické laboratoře elektrotechniky na ČVUT, a Michal Rybka, publicista a kurátor Alza muzea.
12 138
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.