04:56
Představení Tokia, hlavního města Japonska. Ukazuje velikost osídlení, kontrast modernity a tradic i dopravní systém tohoto velkoměsta.
Reportáž o zemětřesení a následné vlně tsunami v Japonsku, která v roce 2011 způsobila katastrofální škody. Rozhovor s reportérem Tomášem Etzlerem.
Demografické problémy Číny jsou vysvětleny na politice jednoho dítěte a upřednostňování synů před dcerami, v důsledku čehož dochází k nerovnováze mezi pohlavími.
V souvislosti s Čínskou lidovou republikou se v mezinárodních vztazích objevuje pojem „politika jedné Číny“. Zjednodušeně řečeno to znamená, že Čína neuznává nezávislost některých autonomních území a totéž vyžaduje i od zahraničních partnerů. V té souvislosti se nejčastěji hovoří o Tibetu a Tchaj-wanu, podíváme se proto podrobněji na jejich stručný historický a politický vývoj. Odborníci pak vysvětlí, jak se to má s důsledky nedodržování principu jedné Číny v praktické politice.
KLDR, stát, o kterém každý ví, málokdo ho však navštíví. Návštěvy novinářů se smějí uskutečnit jen se souhlasem státu a pod přísnou kontrolou. V hlavním městě si prohlédneme nejvýznamnější památky, nové vědecko-technické centrum i metro, jehož spoje jsou často nespolehlivé vzhledem k výpadkům elektřiny. Ve městě jsou všudypřítomné portréty vůdců a ve výlohách nechybí protiamerické plakáty s tematikou jaderných zbraní.
Čínská největší přehrada světa Tři soutěsky slaví 15 let od svého spuštění. Přestože je čínským režimem prezentovaná jako úspěšný projekt, zatopila 150 měst a její budování neprobíhalo bez problémů ať už technických, nebo na politické úrovni.
Největší jihokorejský ostrov Čedžu je vulkanického původu. Nalezneme zde unikátní tufové hory a krátery, díky kterým byl ostrov zařazen mezi nových 7 divů přírody. Mimo přírodu je ostrov zajímavý i tradicemi. Jednou z místních zvyklostí je čajový obřad, který pomáhá nalézt vnitřní klid a harmonii. Po obřadu uvidíme také pěstování jeho hlavní přísady. Čaj však není jedinou plodinou, jež se na ostrově pěstuje - za zmínku stojí i pěstování mandarinek, pro které na ostrově panují ideální podmínky.
Rozhovor se zpravodajem České televize v Rusku objasňuje rozdíly mezi daty oslav Vánoc v Česku a církevních svátků v Rusku a hovoří o důvodech, proč se v Rusku slaví stále podle juliánského kalendáře.
Když geografové poprvé v 19. století změřili nejvyšší horu světa, byla podle nich 8840 m vysoká. Od té doby už byl Mount Everest přeměřován několikrát. Vždy se výška trochu lišila, a to i v závislosti na tom, jestli se započítávala sněhová čepice na vrcholu hory. Měření z roku 2020 uvádí, že nadmořská výška nejvyšší hory světa je 8848,86 m. Jak se vlastně hory měří? Jak se počítá jejich výška? Na tyto otázky odpoví odborník ze stavební fakulty brněnského VUT profesor Viliam Vatrt.
Vydáme se do pouště Gobi, která se rozkládá na území Mongolska a Číny. Nejprve navštívíme Planoucí útesy, významnou paleontologickou lokalitu. Dále uvidíme národní park Gobi Gurvansaikhan s rozlehlými písečnými dunami, údolí Jolin Am plné vegetace a žulové skalnaté útvary v oblasti Baga Gazriin Chuluu.
V ulicích moderní megalopole Šanghaj se dozvíme o současné podobě Číny z hlediska politické situace i ekonomiky, která ovlivňuje celý svět. Poté se vydáme na venkov za připomenutím tradičních čínských hodnot, které byly uznávány před nástupem komunismu.
Navštívíme Lázně Jeseník, které jsou spjaty především se jménem Vinzenze Priessnitze. Priessnitz postavil své léčitelství na běžně dostupných věcech: pobytu na čerstvém vzduchu a zdraví prospěšných účincích vody. Je považován za zakladatele vodoléčby a na místní léčebné metodě se od jeho dob nic nezměnilo.
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
V roce 2020 uplynulo 5 let od otevření nové větve Suezského průplavu. Práce na rozšíření Suezského průplavu mezi Středozemním a Rudým mořem byly zahájeny v roce 2014. Jak stavba probíhala? Jaké byly cíle projektu kromě výrazného urychlení plavby z Rudého do Středozemního moře?
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.