03:19
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Zpravodajská reportáž o výročí nejničivější přírodní katastrofy moderních dějin – přílivové vlně tsunami, která 26. prosince 2004 zpustošila rozsáhlé části pobřeží jižní Asie.
Mangrovy jsou unikátním ekosystémem, který chrání pobřeží jihovýchodní Asie před tajfuny a tsunami. Národní park Sundarbands v Bangladéši ochraňuje největší mangrovový prales na světě.
Bezzásahové zóny národních parků, jako jsou třeba na Šumavě, vzbuzují kontroverzi. Vzniká tu jedinečný prostor pro nerušený vývoj přírody, což je samotným smyslem národních parků. Při přemnožení kůrovce však ztrácíme vzrostlý les na velkých plochách a na mnoha místech to může jít i proti snahám vlastníků sousedních lesů. Bezzásahovost v oblastech s různou mírou vlivu činnosti člověka je citlivý problém, jehož řešení je během na dlouhou trať. Rázná rozhodnutí o rozšíření bezzásahových zón mohou přinést více škody než užitku.
Přemnožením kůrovce je zasaženo prakticky celé území České republiky. Ještě předtím, než se kůrovec přemnožil, však člověk neuváženě sázel a rozšířil smrk. Samotný kůrovec proto není příčinou kůrovcových kalamit, ale důsledkem našeho nezodpovědného lesního hospodaření. Dalším problémem je i tradiční způsob řešení tohoto problému, kácení a těžba napadených stromů. S odváženými suchými stromy ztrácíme i kůrovcovy přirozené nepřátele a situace se tím neřeší, ale naopak zhoršuje.
Víte, co je to pařezina? Byly to stabilní lesy, které po desítky let představovaly spolehlivý zdroj dřeva na topení. K čemu je tento typ lesa využíván v 21. století? Pařezinou se totiž na rozdíl od pole může prohnat povodeň bez toho, aby jí uškodila.
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
Vydáme se na indonéský ostrov Nusa Penida, který v minulosti sloužil jako trestanecká kolonie, jelikož kvůli okolním mořským proudům není snadné ostrov opustit. Uvidíme místní krásné pláže, korály, život pod mořskou hladinou nebo podzemní hinduistický chrám. Na ostrově je i jedna česká pekárna.
Cestopisný dokument z indického Ladakhu, přibližuje život v regionálním centru Leh a popisuje situaci exulantů z čínského Tibetu.
Bali je malý ostrov, politicky součást Indonésie. Na ploše o rozloze Ústeckého kraje se doslova tísní více než 4 miliony obyvatel. Ve většinově muslimské zemi je Bali ostrovem hinduismu, který je navíc ovlivněn místními přírodními kulty. Země je vyhledávanou turistickou destinací, zejména bohatých Australanů, přesto životní úroveň obyvatel ostrova není nikterak vysoká. Ve videu se dozvíme i o Češích, kteří tu rozjeli projekt na záchranu ohrožených karet obrovských.
Pořad ukazuje, jak je jezero Bajkal široké, dlouhé a hluboké. Čím je tato největší zásobárna pitné vody zajímavá a jak se žilo a žije lidem v této oblasti?
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.