03:19
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Zpravodajská reportáž o výročí nejničivější přírodní katastrofy moderních dějin – přílivové vlně tsunami, která 26. prosince 2004 zpustošila rozsáhlé části pobřeží jižní Asie.
Mangrovy jsou unikátním ekosystémem, který chrání pobřeží jihovýchodní Asie před tajfuny a tsunami. Národní park Sundarbands v Bangladéši ochraňuje největší mangrovový prales na světě.
Pořad o tom, co je to les, k čemu vlastně slouží a jaký je příběh jeho vzniku. V pasáži se les přirovnává k solární elektrárně. Ta se skládá z různých druhů rostlin tvořících komplexně fungující celek – lesní ekosystém.
Vyšší teploty nebo častější deště způsobují tání sezonního sněhu a především ledovců v Himálajích. Obojí zvyšuje hladiny řek i jezer a přináší v oblastech bleskové záplavy a následně i vysychání vodních toků. V ohrožení jsou desítky až stovky milionů lidí. O vlivu klimatických změn na politické spory o vodní toky pak následně hovoří politický a kulturní geograf Vladimír Baar.
V rámci projektu soukromého investora má na pomezí Kralického Sněžníku a Jeseníků dojít k výstavbě parkovišť, rekreačních budov a vodní nádrže na zasněžování sjezdovky. Stavba probíhá na louce s výskytem přísně chráněných druhů. Kromě toho, že investor začal budovat bez povolení, nenechal ani projekt posoudit příslušnými úřady z hlediska vlivu na životní prostředí. Orgány státní moc ale proti takovému postupu nezasahují. A to i přesto, že lokalita přijde o cenný ekosystém.
V horských oblastech národních parků najdeme spoustu pramenišť, mokřadů a rašelinišť. Za deště mokřad funguje jako pomyslná houba. Vodu nasákne, zadrží a na hřebenech hor se vytváří zásoba vody pro období sucha. V minulosti byla voda z mokřadů odváděna a mokřady vysoušeny, aby byly vhodnější pro hospodaření. To se snaží na hřebenech hor změnit a mokřady obnovovat.
Když se před lety do Thajska vypravil potápět Jan Bareš, nečekal, že mu bude veřejně děkovat thajská princezna a premiér země. Honza se při potápění nevydržel dívat na všudypřítomné smetí a rozhodl se tamní pláže uklidit. Výsledek ho natolik nadchl, že založil mezinárodní organizaci Trash Hero. Ta sdružuje dobrovolníky z celého světa, kteří se snaží zbavovat nepořádku i další místa.
Bajkonur je město, které je nedomyslitelně spjato s lety do vesmíru. Leží uprostřed kazašské stepi a dostat se do samotného města není vůbec jednoduché. Musíte mít speciální povolení, město je přísně střeženo. Do města i k samotnému kosmodromu se v roce 2013 vypravil Miroslav Karas. Uvidíme start rakety Sojuz a dozvíme se něco z historie kosmodromu, z něhož startoval do vesmíru i československý kosmonaut Vladimír Remek.
Vyvolený národ pod vedením Mojžíše putoval 40 let po poušti. Na hoře Sinaj bylo Mojžíšovi vyjeveno desatero přikázání. Z hory Nebo mohl pohledět na zaslíbenou zemi. V Jeruzalémě byl pak vystavěn chrám, po jehož zničení zbyla jen zeď. Zeď nářků je jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst Židů. Mezi další patří například hroby židovských velikánů. V Izraeli lze najít také křesťanská poutní místa. Hlavním cílem křesťanských poutníků je bazilika Svatého hrobu v Jeruzalémě. Seriál Prolínání světů provádí světovými náboženstvími s cílem porozumět jim a ukazuje, jak nás přesahují.
V roce 2017 vystoupil americký prezident Donald Trump s prohlášením, že Spojené státy americké uznávají Jeruzalém za hlavní město Izraele. Nadchnul tím představitele židovského státu, zatímco u Palestinců vzbudil značnou nelibost. Trumpův krok nebyl příliš vítán ani významnými světovými státníky. Mnozí z nich upozorňovali, že se ve složitém blízkovýchodním problému jedná o tzv. přilévání oleje do ohně. Reportáž z pořadu Horizont ČT 24 byla odvysílána v prosince 2017.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.