01:31
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.
Pěnu ze saponátu snadno zapálíme. Potřebujeme k tomu kbelík se saponátem, do kterého vháníme methan. Po vytvoření dostatečně velkého sloupce pěny ji zapálíme. Hoří jasným plamenem.
Pokud do směsi dusičnanu draselného a síry vhodíme rozžhavené dřevěné uhlí, nastane prudká reakce doprovázená světelným efektem. Dusičnan draselný se rozkládá na dusitan draselný a kyslík, který reaguje se sírou a dřevěným uhlím. Dusičnan draselný společně se sírou a dřevěným uhlím tvoří střelný prach.
Krystalizace neboli růst krystalů se využívá k získávání čistých látek z kapaliny, kdy při odpařování rozpouštědla z roztoků dochází k uspořádání částic látky do krystalové mřížky. K pozorování fascinujícího růstu krystalů potřebujeme ale mikroskop. Podívejte se na ukázku růstu rozličných krystalů pod mikroskopem.
Vysvětlení vzniku hořlavé pěny. Do dětské pěny rozmíchané ve vodě přidáme plyn z bombičky, čímž vzniknou bubliny. Plyn drží v bublině tenká membrána vody. Voda při zapálení pěny chrání pokožku ruky před popálením.
Manganistan draselný neboli hypermangan chtěli využít němečtí konstruktéři k pohonu ponorek. Podívejte se na pokus, kterým chtěli tohoto dosáhnout. Na druhém pokusu je ukázána prudká oxidace hypermanganu s glycerolem vypadající jako sopka.
Hena, přírodní barvivo, známe již po staletí. Obsahuje červeno-oranžové barvivo molekuly lawson. Ten reakcí s proteinem v naší pokožce, keratinem, vytváří silnou vazbu. Proto se hena používá například na barvení vlasů, nehtů a tetování už od doby bronzové. Strukturou podobný juglon, obsažený ve vlašském ořechu, se také používal k barvení výrobků z vlny.
Co se stane, když zapálíme vatu upravenou ve směsi kyseliny dusičné a kyseliny sírové? Vata velmi rychle shoří. Směs těchto kyselin tvoří tzv. nitrační směs, přičemž nitrované látky bývají často výbušné.
Jak se zpracovávají hrozny a vyrábí víno? Nejprve hrozny přeměníme na rmut a následně na mošt, který necháme kvasit. Odstraníme nežádoucí látky přidáním bentonitu. Po adsorpci čistý mošt zředíme teplou vodou a přidáme kvasinky. Po čtrnácti dnech získáme burčák.
Čím vlastně automobilová doprava škodí? Jaké látky každý den statisíce automobilů vypouští do ovzduší a okolí silnic? Jaký mají tyto látky vliv na člověka a přírodu?
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.