05:43
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Polystyren se vyrábí polymerací styrenu, který obsahuje benzenové jádro a vinylovou skupinu. Používá se jako izolační materiál a na výrobu spotřebního zboží. Pokusem se přesvědčíme, jak dobře se rozpouští v polárním rozpouštědle – acetonu.
Co se stane, pokud vložíme zapálený hořčík mezi dva bloky suchého ledu? Horčík na vzduchu hoří bílým plamenem. V suchém ledu začne reagovat s oxidem uhličitým a tím vytvoří intenzivní světlo.
Co se stane, když pevný oxid uhličitý vhodíme do vody s methylčervení? Oxid uhličitý reaguje s vodou za vzniku kyseliny uhličité. Přítomnost kyseliny je prokázána červeným zbarvením roztoku.
Do kádinky s hořící svíčkou nasypeme jedlou sodu a přidáme ocet. Reakcí vzniká oxid uhličitý, který je těžší než vzduch a nepodporuje hoření, takže dojde kvůli nedostatku kyslíku k uhašení svíčky.
Jakým způsobem uvolníme oxid vápenatý z vápence? Oxid uhličitý byl v geologické minulosti prostřednictvím mořských živočichů uložen do vápence. Z vápence jej uvolníme působením octa. Při bouřlivé reakci se uvolňuje právě oxid uhličitý. Je to skleníkovým plyn, který vzniká hlavně spalováním fosilních paliv.
Čištění vody pomocí nanočástic je velice efektivní, voda se nemusí nikam čerpat. Čistící nanomateriály vpravíme vrtem do vody a vytvoří se látky, které příroda zná: oxidy železa. Částicemi na bázi železa lze vyčistit vodu zamořenou naftou a oleji. Jejich využití je šetrné například i v boji se sinicemi. Nanočástice dekontaminují i vodu kontaminovanou chlorovanými uhlovodíky a těžkými kovy.
Fosfor vypouštěný z domácností je pro životní prostředí velkým tématem. Problémy s vysokou koncentrací fosforu v povrchových vodách jsou umocňovány vyšší teplotou. Zelené plochy stojatých vod, kde hynou ryby z důvodu kyslíkového deficitu, jsou každoroční realitou. Avšak místo toho, aby stát problém řešil, dotuje domácí čistírny odpadních vod, které jsou technologicky nedostatečné.
Zdeněk Daněk maluje aktivní obrazy pomocí českého objevu – barvy na bázi oxidu titaničitého – která využívá fotokatalýzu k rozkladu škodlivých sloučenin v ovzduší. Když na oxid titaničitý posvítíte světlem, rozloží veškeré organické látky v okolí na neškodný oxid uhličitý a vodu. Natřít lze keramické obklady i stěny.
Obecně známou věcí je, že hlavní součástí skleníkových plynů je oxid uhličitý. Ale víte, že celosvětově jedna třetina všech emisí pochází právě ze zemědělství? Jaké to jsou plyny, jakým způsobem vznikají, se dozvíte s pracovníky Jihočeské univerzity, kteří s pomocí jednoduchého zařízení zachycují plyny uvolňující se do ovzduší z půdy pastviny.
Představení uhlovodíku propanu jako paliva pohánějícího vzdušné balony a nových materiálů, které se využívají ke konstrukci balonů.
Co si obléci do hor? Outdoorové oblečení, které můžeme rozdělit do tří skupin, podle jeho vlastností. Některé chrání před větrem, jiné vzdoruje vodě a další dobře udržuje teplo. Hitem jsou membránové materiály, vyrobené z ultra tenkého teflonu. Ty chrání před větrem. Také funkční prádlo je vhodné oblečení vyrobené z polypropylenu a polyesteru. Fleecovou bundu má určitě každý a ta je vyrobená z polyesteru, který se pro tyto účely vyrábí recyklací PET lahví.
K čemu se používalo mědnaté hedvábí? Připravíme si šmolkově modré Schweizerovo činidlo, ve kterém rozpustíme buničitou vatu. Roztok celulózy nasajeme do injekční stříkačky a vstřikujeme do roztoku kyseliny sírové. Vznikne uhlíkové vlákno, které bylo kdysi použito do prvních žárovek.
Miliony lidí na celém světě si denně vkládají do očí měkké kontaktní čočky. Přišel s nimi český vědec Otto Wichterle. Byl hlavně chemik a předmětem jeho zájmu byly umělé hmoty. Cílem experimentů, které prováděl, bylo vytvořit polymer pro využití v lékařství – hmotu přijatelnou pro lidský organismus. S kolegou Drahoslavem Límem si v roce 1955 nechali patentovat průhledný polygel, který se stal základním materiálem pro kontaktní čočky. Zbývalo však ještě vymyslet způsob, jak materiál vytvarovat, aby člověku v oku nevadil.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.