11:21
Řeč bude o kulovém blesku, záhadné ohnivé kouli, která se objeví z ničeho nic. Proletí domem, vytrhá ze zdí zásuvky a zničí elektrické spotřebiče. Potom se vypaří, anebo s ničivou silou vybuchne. Odkud energie kulového blesku pochází a jakým způsob tento záhadný atmosférický jev vzniká?
Jak si doma můžeme vyrobit vodní hodiny? Potřebujeme na to pouze dvě plastové láhve, kousek drátu, malou trubičku, tavicí pistoli a vodu. Pojďme na to.
Všechno v našem světě je v neustálém pohybu. Když se předmět pohybuje, musíme si všímat toho, kdy a kde se nachází. Křivka, která kopíruje pohyb tělesa, se nazývá trajektorie a může mít i dost složitý tvar. Při rovnoměrném přímočarém pohybu se těleso pohybuje po přímce a nezrychluje ani nezpomaluje. Ukážeme si to na příkladu projíždějícího vlaku. Dráha rovnoměrného pohybu závisí přímo úměrně na čase a rychlosti. Vypočítáme si také průměrnou rychlost Pendolina. Základní jednotkou rychlosti je metr za sekundu, kterou si můžeme představit jako procházkovou chůzi. V praxi se častěji setkáváme s jednotkou kilometr za hodinu.
Elektrický odpor vzniká zadržováním elektronů ve vodivých a nevodivých materiálech. Vztah mezi odporem, napětím a proudem vyjadřuje Ohmův zákon. Doma si můžeme názorně ukázat elektrický odpor pomocí papíru a obyčejné tužky.
Jak nazýváme stav, kdy se tělesa vznášejí bez podpory okolních předmětů? Jak lze dosáhnout levitace tělesa v prostoru? Jak můžeme zviditelnit magnetické siločáry? Jaká je jednotka magnetické indukce? Všechno se dovíte v kvízu.
Jaký je rozdíl mezi mechanickou prací a výkonem? Výkon definujeme jako práci za jednotku času. Jednotkou výkonu je watt nebo také koňská síla. Jak velký je výkon jednoho wattu? Věděli jste, že dlouhodobě je člověk schopen vyvinout výkon okolo 100 wattů.
Co se stane s lidským organismem, když vstoupí do komory s teplotou minus 140 °C? Na vlastní kůži si vyzkouší Michael a Tereza. V komoře budeme pomocí senzorů a infrakamery měřit základní tělesné údaje. K čemu jsou kryokomory a holomráz, který v nich panuje, dobré?
Blesk je jev, který fascinoval lidi už od nepaměti. Jedná se o elektrostatický výboj, jiskru, která přeskočí mezi mrakem a zemí. Už se někdy podařilo podobně silný výboj simulovat a udělat blesk v laboratoři? Jak se má člověk chovat, je-li třeba v bouřce v horách? Dá se dopředu odhadnout, kam blesk udeří?
Co je to blesk, jaké jsou typy tohoto přírodního úkazu a jak se blesk šíří? Host Daniela Stacha, Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, odpovídá nejen na tyto otázky, ale dozvíme se také, co se dá na blesku měřit, jaké jsou možnosti detekce blesku pozemními stanicemi i družicemi, proč je těžké blesky předvídat, co je to hrom nebo jaká je u nás hustota blesků na km².
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.