04:48
Následující video vás zábavnou formou seznámí se základními informacemi o trávicí soustavě člověka. Dozvíte se, jak je trávicí soustava dlouhá a co se v ní děje se soustem potravy, které spolkneme. Jak je možné, že se nám do břicha vejde 8 metrů střev?
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Za parazita se považují živé organismy, které trvale nebo po určitou dobu žijí na úkor jiného, většího organismu. Mezi střevní parazity, které člověka často sužují, patří například roupi. MUDr. Jiří Pešina hovoří o tom, kde se roupi nejčastěji objevují a proč je při léčbě třeba myslet i na osoby vyskytující se v těsné blízkosti nemocného.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Sexuálně přenosné choroby jsou nemoci vyvolávané bakteriemi, parazity, plísněmi, prvoky nebo viry. Mezi nejzávažnější patří syfilis, kapavka, chlamydióza a virové onemocnění způsobující AIDS. Poslechněte si, jaké jsou příznaky průběhu nemocí a jejich důsledky.
S rýmou se setkal každý z nás. Vyskytuje se na celém světě a s chladným počasím vždy nabírá tato infekce na intenzitě. Podcenění obyčejné rýmy však může vést k vážnějším komplikacím. Jak odlišíme virovou rýmu od bakteriální?
Kazí se po konzumaci medu více zuby? A jak moc se po medu tloustne? MUDr. Jana Hajdušková vysvětluje nejběžnější dietologické mýty o medu.
V mozku se mohou vyskytovat zhoubné nádory, které podle svého umístění způsobují nejrůznější komplikace. Jednou vyvolávají epilepsii, podruhé nehybnost levé ruky. V Ústřední vojenské nemocnici používají nejmodernější metody operací, které pomáhají podstatnou část nádorů odstranit, a tak pacientům prodloužit život. Prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc., přednosta neurochirurgické kliniky, ukáže operaci pomocí intraoperační magnetické rezonance a intraoperační fluorescenční angiografie. Tyto metody umožňují operovat co nejšetrněji, a přitom co nejpřesněji.
Vysoký krevní tlak je jednou z nejčastějších příčin invalidity a smrti. V České republice postihuje téměř čtvrtinu dospělé populace. K měření krevního tlaku se používají tonometry, které jsou snadno dostupné i pro domácí měření. MUDr. Jiří Pešina nás seznamuje s tím, jaké nebezpečí představuje vysoký krevní tlak pro náš organismus, jak ho léčit i jak mu předcházet.
Jaká jsou zdravotní rizika při zásahu bleskem? Kdy a jak se dá zásah bleskem přežít, jaké jsou nejčastější komplikace, které orgány jsou nejvíce ohroženy, a co se děje v těle při zásahu bleskem? Čím můžeme situaci zkomplikovat? Jak můžeme postižené osobě pomoci? A co naopak nikdy nedělat? Kolik lidí ročně zemře kvůli zásahu bleskem?
Nepravé otcovství je poměrně časté. Uvádí se, že až 10 % dětí má jiné biologické otce než ty, kteří se za ně považují. Otcové si své biologické rodičovství hlídají. Dějiny a kulturní zvyklosti jsou plné příkladů, v nichž bychom mohli hlídání otcovství pozorovat. Současná věda nás seznamuje se souvisejícím fenoménem žárlivosti.
Krev si všichni spojujeme s červenou barvou. Ale jak je to doopravdy? Zhlédněte souhrn základních poznatků o krvi, jako je její složení, objev krevních skupin a možnosti darování krve. Věděli jste, že na existenci krevních skupin přišli ve stejný čas dva různí vědci? A že jeden z nich pocházel z pražského Smíchova?
Představte si hladového člověka, který má psa a má ho moc rád. Psa přejede auto. Hladový člověk obvykle mrtvého psa neupeče a nesní. Když se ho zeptáte, proč to neudělá, když má takový hlad, řekne vám, že to není správné. A zeptáte-li se ho, proč to není správné, řekne, že to tak nějak cítí, a ukáže si mezi srdce a žaludek. Odborníci těmto pocitům říkají vegetativní emoce. Ve své mikroeseji o tom hovoří František Koukolík.
Jak mohou našim buňkám škodit viry? Ve videu si objasníme, jak vypadá mechanismus napadení buňky virem. Virus je parazit a ke svému rozmnožování potřebuje někoho dalšího. K namnožení mu mohou pomoci například buňky našeho těla. Virům se může podařit proniknout do DNA našich vlastních buněk, informace v této "knihovně genů" přepsat a buňku donutit, aby se chovala podle potřeb viru a pomáhala mu v dalším množení.
Zdánlivě nesmyslný výzkum, díky kterému se podařilo odchovat slepice se svítícíma nohama, nyní nachází uplatnění v prevenci virového onemocnění drůbeže. Český tým vědců použil technologii ke genetické úpravě slepice, která vede k rezistenci kmene vůči ptačí leukóze. V EU zatím není možné geneticky modifikované organismy konzumovat, své místo ale možná již brzy slepice naleznou např. ve Vietnamu či Číně.
Lidoopi a lidé jsou blízcí příbuzní. Není proto divu, že některá závažná lidská onemocnění, jako je třeba AIDS, pocházejí právě od lidoopů. Virus HIV se pravděpodobně přenesl na člověka ze šimpanzů již před sto lety.
12 262
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.