03:56
Následující video vás zábavnou formou seznámí se základními informacemi o trávicí soustavě člověka. Dozvíte se, jak je trávicí soustava dlouhá a co se v ní děje se soustem potravy, které spolkneme. Jak je možné, že se nám do břicha vejde 8 metrů střev?
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Za parazita se považují živé organismy, které trvale nebo po určitou dobu žijí na úkor jiného, většího organismu. Mezi střevní parazity, které člověka často sužují, patří například roupi. MUDr. Jiří Pešina hovoří o tom, kde se roupi nejčastěji objevují a proč je při léčbě třeba myslet i na osoby vyskytující se v těsné blízkosti nemocného.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Jak mohou našim buňkám škodit viry? Ve videu si objasníme, jak vypadá mechanismus napadení buňky virem. Virus je parazit a ke svému rozmnožování potřebuje někoho dalšího. K namnožení mu mohou pomoci například buňky našeho těla. Virům se může podařit proniknout do DNA našich vlastních buněk, informace v této "knihovně genů" přepsat a buňku donutit, aby se chovala podle potřeb viru a pomáhala mu v dalším množení.
Bolest zad může být prvním příznakem skryté nemoci osteoporózy. K vážnějšímu stavu už pak není daleko. Osteoporózou je u nás ohroženo až 700 000 lidí. Co dělat při podezření na zranění páteře a hlavně, jak špatnému stavu páteře předcházet?
Zimní plavání a otužování zažívá v poslední době velký boom. Přináší totiž řadu zdravotních benefitů. Jaké to jsou? V rozhovoru s Vladimírem Komárkem, předsedou České otužilecké unie, se dozvíte něco z historie českého otužování a osobností, které u nás tento zvyk zaváděly, jak s otužováním začít i pro koho nemusí být otužování vhodné. A jak se do paměti lidí zapsal František Venclovský?
Vysoký krevní tlak je jednou z nejčastějších příčin invalidity a smrti. V České republice postihuje téměř čtvrtinu dospělé populace. K měření krevního tlaku se používají tonometry, které jsou snadno dostupné i pro domácí měření. MUDr. Jiří Pešina nás seznamuje s tím, jaké nebezpečí představuje vysoký krevní tlak pro náš organismus, jak ho léčit i jak mu předcházet.
Kazí se po konzumaci medu více zuby? A jak moc se po medu tloustne? MUDr. Jana Hajdušková vysvětluje nejběžnější dietologické mýty o medu.
Nejčastějším projevem potíží s páteří je bolest za krkem, která souvisí s přetížením šíjových svalů. MUDr. Jiří Pešina ukáže ty nejjednodušší terapeutické cviky a zároveň poradí, jak provádět každodenní činnosti, jako je sezení či práce u počítače, abychom krční páteř šetřili.
Stanovit správnou diagnózu včas často znamená rozdíl mezi životem a smrtí. Jednou z metod, která umožní rychle a přesně ukázat umístění a velikost nádoru, je pozitronová emisní tomografie. Ta však vyžaduje přípravu radioaktivních kontrastních látek, které se na nádor naváží a pak při vyšetření zobrazí. Používá se k tomu urychlovač částic. Radioaktivní látka však rychle ztrácí svou aktivitu – za pouhé dvě hodiny se jí rozloží polovina. Po delší době by už byla neúčinná. Proto specialisté nesmějí ztratit ani minutu a injekci podat maximálně dvě hodiny od její výroby. Jinak se zpozdí vyšetření pacienta, a tedy i léčba a úleva od bolesti. Podívejte se, jak pracují specialisté v Belgii.
Cukrovka je onemocnění, při kterém je třeba tělu dodávat přesné množství inzulínu v určitou dobu. Tento problém se řeší mnoha způsoby – od injekčních stříkaček až po automatické pumpy. Tyto pomůcky lidem, kteří cukrovkou trpí, velmi ulehčují život.
Změnu názoru lidé často považují za projev charakterové slabosti. Mohou mít pravdu, týká-li se změna názoru třeba peněz, prestiže nebo moci. Něco jiného se však může odehrávat ve světě idejí. Vědecké poznání se dá považovat za vlnu informací vyrvanou z neznáma. Nová fakta vždy mění vědecké názory.
V rámci každé historické etapy lze vymezit určité charakteristické choroby doby. Ve starověku to byla lepra, ve středověku mor, v novověku syfilis a později choroby dýchacích cest či neurologická onemocnění, v 19. století zejména tuberkulóza. K obrovskému zlomu pak došlo ve 20. století v souvislosti s rozvojem bakteriologie. Které nemoci jsou ale příznačné pro dnešní dobu? Zkusíte si tipnout? O dějinách lékařství a nemocí se více dozvíme v pořadu Historie.cs.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.