11:20
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Podíváme se do tropického deštného lesa na Borneu, třetím největším ostrovu světa. Dnes zaujímá tento ekosystém na Borneu jen tři čtvrtiny své původní rozlohy kvůli těžbě dřeva a vypalování pralesa, aby na jeho místě vznikly plantáže pro pěstování palmy olejné. Tyto činnosti mají za následek pokles biodiverzity, nebezpečné je i pytláctví, kterým je ohrožena například místní populace medvěda malajského. Co s tím?
V reportáži se podíváme do východní části Peru, kde se nachází jedna z nejzachovalejších oblastí amazonského tropického deštného pralesa. Máte rádi opičky? Prozkoumáme život vysoko v korunách stromů i v bylinném patře pralesa. Vydáme se také na noční dobrodružnou výpravu do džungle.
Jak probíhá výzkum tropických lesů? Na co potřebují vědci stavět jeřáb v Papui-Nové Guinei? Proč jsou tropické lesy tak bohaté na rostlinné i živočišné druhy? O průzkumu tropických lesů hovoří entomolog profesor Vojtěch Novotný.
Jak je možné, že stromy natáhnou během dne od kořenů až po koruny stovky litrů vody? Listy rostlin využívají energii ze slunce, aby přeměnily oxid uhličitý a vodu na cukry. Jako odpadní produkt přitom vzniká kyslík. Listy mají plochý a tenký tvar, aby vystavily slunci buňky obsahující chloroplasty se zeleným barvivem. Pokožka listu je pokryta póry zvanými stomata, jež zajišťují výměnu kyslíku a oxidu uhličitého mezi vzduchem a vnitřním prostorem listu. Zbavují se vody během procesu zvaného transpirace. Když se vypařují molekuly vody z listů rostliny, tak nasává další vodu z hlíny.
Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.
Mezi Branovem a Roztoky u Křivoklátu najdeme naučnou stezku U Eremita, podél které roste tis červený, jehličnan, který je v celé Evropě vzácný a přísně chráněný. Tady, na severních stráních podél Berounky, jich roste hned tisíc.
Epizoda představuje chřástaly polní v zemědělské krajině. Dále je ukázán odchyt chřástalů a jejich kroužkování ornitology za účelem jejich ochrany. Na šumavské louce jsou představeny orchideje a kosatce i tetřevi, kteří se živí mravenci. Ve videu je dále představen i strakapoud malý. Na malém lesním rybníku jsou ukázány porosty ďáblíku bahenního, který je jedovatou bylinou příbuznou árónu. Představí se jednokvítek velekvětý, který žije v symbióze s houbou. V lese jsou pak ukázáni stěhovaví čápi černí, kteří zimují v rovníkové Africe.
Mezi mozkem velryby a člověka existuje jeden zásadní rozdíl. Kůra lidského mozku má v největším podílu 6 vrstev. U velryby je jich jen 5. Chybí jí ta vrstva, která u suchozemských tvorů přijímá informace ze zevního prostředí. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Jak probíhá odchov a ochrana orlosupa? Jak vypadá orlosupí pěstounská péče? Jak jsou na tom kočkovité šelmy a jak se ZOO Praha snaží bojovat o záchranu levharta mandžuského nebo pouštní antilopy? Co se přihodilo galapážským želvám a jak může vyhubení jednoho druhu ovlivnit celý ekosystém?
Český vědecký tým se vypravil do Etiopie, aby pomohl zmapovat druhy hlodavců i virů, které tito drobní tvorové přenáší. Snímek navíc ukazuje způsoby vědecké práce přímo v terénu, kulturní rozdíly a specifika této rozmanité země.
Ve videu je představen inovativní způsob odběru krve pomocí pijavek lékařských u zvířat, která špatně snáší klasický odběr krve, způsobuje jim stres, nebo je dokonce nutné u nich využívat anestezii. Dozvíme se mnoho také o samotných pijavkách. Jak velké obvykle jsou, jak vypadá stavba jejich těla a kolik krve dokážou najednou vysát.
Krasové oblasti na Moravě jsou otevřenou učebnicí všeho, co umí vytvořit spolupůsobení vody a vápence. Punkva zdaleka není jedinou naší řekou, která během věků mizela v podzemí, aby se jinde znovu objevila. A Moravský kras není jediný, kde můžeme výsledky působení podzemních vod obdivovat. Podívejme se do bohatě zdobených Javoříčských jeskyní nebo do prostor, kde je již krasová výzdoba minulostí.
V úryvku z pořadu Zeměpis světa (2008) se vydáme do Austrálie, kde prozkoumáme její rozmanité pobřeží. Najdou se zde jak dlouhé písečné pláže, písečné kosy, laguny a ostrovy, tak i příklady destruktivní činnosti oceánu. Co všechno ovlivňuje vzhled míst, kde se moře potkává s pevninou? Podívejte se, jak vypadají dramatické souboje oceánu a země.
Český les je tak trochu ve stínu známější Šumavy, proto mnohá jeho kouzelná místa zůstávají zatím turisty neobjevená. Platí to i o Hvožďanské louce nedaleko Poběžovic, o níž odborníci tvrdí, že patří vůbec k těm nejvzácnějším v Plzeňském kraji. Leží sice uprostřed zemědělsky obdělávané krajiny, ale v ochranném pásmu vodního zdroje, a tak byla uchráněna před zásahy člověka. Kvetou na ní vzácné orchideje a vyskytují se zde unikátní motýli.
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.