02:14
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Už jste někdy přemýšleli, kolik váží lidská kostra nebo která kost v lidském těle je nejdelší? Když se podíváte na rentgenový snímek, zjistíte, že nejmenší kostičky máme v uchu a nejsou větší než zrnko rýže. A víte, že žralok má sice měkké kosti, ale jeho ostré zuby jsou tvrdší než kámen.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Goriláka Richarda z pražské zoo nejspíš znáte. Podívejte se, jak se krmí. Je to celkem věda, Richard je docela vybíravý. Uslyšíte i typické gorilí mručení, které je uklidňuje.
Čolek velký dorůstá asi 20 cm a podobně jako někteří další obojživelníci patří mezi kriticky ohrožené druhy. Většina rybníků je využívána k intenzivnímu chovu ryb, a to je pro čolky nepřekonatelná konkurence. Ještě štěstí, že někteří vlastníci rybníků nedávají rybí obsádku a podporují přítomnost dalších druhů organismů.
Zajímavosti z letní přírody. Epizoda představuje převážně v lese žijící živočichy, jako jsou čáp černý nebo králík lesní. Z rostlin se představí vzácná lilie zlatohlavá či prudce jedovatý keř lýkovec jedovatý. Součástí je i jedlá chorošovitá houba, která parazituje na stromech – sírovec.
Epizoda ukazuje kroužkování mláďat vzácného orla mořského. Dalšími představovanými ptáky jsou bažant a pestrobarevný ledňáček, který patří mezi nejkrásnější ptáky české přírody. Kromě ptáků je představena i šelma lasice kolčava. Z rostlinných zástupců je ukázána běžná rostlina slunné stráně – kakost krvavý, který se často pěstuje i na záhonech. V epizodě jsou kromě rostlin a živočichů i ukázky hub – různé druhy holubinek, hřibů, ale i méně známá houba kotrč, stroček či prudce jedovatá muchomůrka zelená.
Ježek jako domácí mazlíček? Ano. Roztomilý ježek bělobřichý pochází z Afriky. Je společenský, nekousavý, nenáročný a chovat ho může každý, kdo je ochotný mu věnovat péči. Podívejte se, jak s ním zacházet a co mu zajistit pro dostatečné pohodlí.
Proč je důležité chránit ohrožené druhy zvířat? Stačí si uvědomit, že například vymřením jednoho druhu ptáka se může snížit opylování určité rostliny a tím i její výskyt. Tato rostlina však může být zdrojem obživy pro další živočichy a tak dále. Změny v ekosystému by se tak mohly dotknout i člověka. Znalosti o ohrožených zvířatech jsou prvním krokem k jejich záchraně. Ve videu z cyklu Živé srdce Evropy budeme pozorovat kočku divokou v jejím přirozeném prostředí a dozvíme se o ní řadu zajímavostí.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Čápům se vylíhla další mláďata, krmí je a zahřívají. Poštolčím mláďatům rostou pera na křídlech. A špačci se chystají na další mláďata.
Bude zima, bude mráz. To se zpívá v jedné lidové písničce. Co je to vlastně mráz? Proč nám mrazem červenají tváře? A umí mráz malovat? A jak nám mráz pomáhá objevovat minulost? Pojďme společně objevovat tajemné rozmary zimní přírody.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 4. ročníku rozpoznávat živočichy a rostliny v okolí lidských obydlí. Na konci lekce se naučme jednotlivé skupiny zvířat pojmenovávat i v angličtině.
Věděli jste, co koniklec symbolizoval ve starém Řecku? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Když děti učí telka! Naučme se se žáky 3. ročníku rozpoznávat a třídit plody. Uvědomme si, z jakých částí se rostliny skládají. Kde na rostlině najdeme plod a k čemu slouží? Jak bychom plody mohli roztřídit? Víte, co patří mezi peckovice, malvice a bobule? Vůně plodů už na vás čeká!
Víte, jak velké rozpětí křídel má naše největší sova? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Věděli jste, že brambory pocházejí z Ameriky, kde je pěstovali staří Inkové? V Evropě dlouho neměly své upotřebení, dokonce se po nich i někdo otrávil. Jak je to možné? A kdo přišel na to, co s bramborami v kuchyni počít? Podívejte se sami.
12 315
678
3 973
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.