04:42
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen počátek průmyslové revoluce v Evropě a u nás, rozvoj průmyslu a vznik nové dělnické třídy.
V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno období národního obrození v českých zemích. Jsou zde také představeny významné osobnosti z dané doby a jejich díla.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt?
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Proč pšenice vypadá zrovna tak, jak vypadá? A proč zrovna tahle kdysi planá tráva dnes krmí celou planetu? Naštěstí ji naši předci před 10 000 lety objevili a začali pěstovat. Postupným dalším šlechtěním vznikla její dnešní podoba.
Mokřady patří mezi nejvýznamnější, ale zároveň nejohroženější biotopy. Vznikají přirozeně, ale mohou být i budovány uměle člověkem. Tvoří přirozený přechod mezi suchozemskými a vodními ekosystémy. Proč jsou mokřady důležité a co v nich roste a žije, se dozvíte v reportáži z Wifiny.
V Broumovském výběžku najdete nejrozsáhlejší pískovcová skalní města Evropy. Přijeďte prozkoumat labyrinty chodeb, jezírek a vodopádů a navštivte Adršpašsko-teplické skály. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Slunéčka jsou nesprávně nazývána beruškami. Díky svému výstražnému zbarvení jsou slunéčka viditelná na rostlinách už z dálky. Lezou na vrcholky rostlin, kde se právě vyskytují kolonie mšic, jejich potrava.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se ale přeneseme o několik miliard let zpět, představíme si vznik života na naší planetě a povíme si, jak se evoluce během miliónů let dostala z vody na souš. Některé druhy ale ve vodě zůstaly. Třeba ryby. My si je rozdělíme na mořské a sladkovodní.
Zajímalo by vás, jaké by to pro nás bylo, kdybychom měli vyhrabávat ručně nory jako krtek, skákat po zadních jako klokan nebo běhat po nehtech/kopytech jako koně? A co vyzkoušet si létání jako třeba netopýr. Jak zjistí náš vědec Inža, tlapky zvířat jsou na to prostě lépe přizpůsobené než naše lidské končetiny.
Naši ptačí hrdinové špaček, poštolka, čáp a vlaštovka už vyseděli vajíčka a líhnou se z nich mláďata. Jsou roztomilá a jejich rodiče se o ně vzorně starají. My je můžeme pozorovat a držet jim v jejich budoucím životě pěsti.
Siláž, senáž, sláma, mláto a šrot. Co to je a kam s tím? K čemu to je? Uměli byste dnes podojit krávu? Jak dlouho by vám to trvalo? Na mléčné farmě už je skoro vše automatizované. Jaké to má výhody pro krávy? Pojďme se společně s Jonášem podívat, jak to tam doopravdy chodí. Jak se krávy dojí samy? A jak vypadá automatické drbadlo? Co všechno dokáže zjistit počítač o kravách? I to vám ukážeme.
Seriál Vodní ptáci nám představuje život jednotlivých ptačích druhů. V tomto díle se seznámíme s životem labutí. Dozvíme se, čím se živí, kde žijí, jakým způsobem labutě pečují o svá mláďata. Seznámíme se také s nebezpečími, která labutě ohrožují na životě.
Československý automobilový průmysl nedokázal za celou dobu totalitního státu nasytit poptávku po novém vozidle. V čem byl problém? Podívejte se na sondu do reality normalizačního průmyslu na pozadí dějin mladoboleslavské automobilky.
Po druhé světové válce byla realizována tzv. druhá pozemková reforma, kdy téměř 3 miliony hektarů půdy změnily vlastníka. Zároveň bylo omezeno soukromé vlastnictví půdy na 50 hektarů. Jednalo se především o půdu v pohraničí, kam ovšem nepřicházeli zkušení zemědělci. Přesto byla reforma pro komunisty úspěšná. V roce 1949 pak začalo probíhat scelování půdy do jednotných zemědělských družstev. Výsledkem bylo téměř 90 % veškeré půdy ve vlastnictví státu, rozorané meze a změněná podoba české krajiny.
Jednou z nejvýraznějších reakcí na důsledky hospodářské krize u nás byla takzvaná Velká mostecká stávka, která probíhala na přelomu března a dubna 1932. Jejím hlavním důsledkem byl obrovský růst popularity komunistické strany, jež se pochopitelně během stávek silně angažovala.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen rozvoj průmyslu v meziválečném Československu, zejména celosvětově úspěšná firma Tomáše Bati.
12 692
703
4 235
1 150
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.