04:42
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen počátek průmyslové revoluce v Evropě a u nás, rozvoj průmyslu a vznik nové dělnické třídy.
V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno období národního obrození v českých zemích. Jsou zde také představeny významné osobnosti z dané doby a jejich díla.
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt? https://www.seznam.cz/
Proč pšenice vypadá zrovna tak, jak vypadá? A proč zrovna tahle kdysi planá tráva dnes krmí celou planetu? Naštěstí ji naši předci před 10 000 lety objevili a začali pěstovat. Postupným dalším šlechtěním vznikla její dnešní podoba.
Čemu se věnují archeologové? Jak pracují? A co všechno zkoumají? Archeologie nám pomáhá poskládat si mozaiku toho, jak stárla Země, jak žili naši předkové a jaké měli zvyky a zájmy.
Trilobiti jsou kompletně vyhynulou skupinou mořských prvohorních členovců. Jejich četné zkameněliny u nás nacházíme např. v oblasti tzv. Barrandienu, do kterého patří i Český kras. Na jejich výzkumu se zde podílel i Joachim Barrande, jehož precizní a rozsáhlá práce dodnes budí zasloužený obdiv.
Jak si lidé osvojili práci s kovy? Pasáž popisuje, jak se využívaly kovy v pravěku a jak se vyrábělo a k čemu používalo železo. V Moravském krasu se železné hřivny vyráběly už v osmém století. Co to je? A jak jejich výroba probíhala? Ukážeme si rekonstrukci tohoto procesu.
Experimentální archeologie se pokouší přijít na to, jak pravěcí lidé vyráběli své výrobky, tedy experimentuje s postupem jejich výroby. Pak srovnává originální nálezy a tyto „novodobé" výrobky. Přesto stále nevíme, jak a co lidé v minulosti uměli vyrobit.
České stavovské povstání, bitvu na Bílé hoře i popravu 27 představitelů na Staroměstském náměstí máme většinou ve všeobecné paměti. Ale vedle politických dějin jsou stejně důležité i hospodářské aspekty českých raně novověkých dějin. Jaká byla hospodářská situace na prahu třicetileté války? A co to byla tak zvaná kaláda v roce 1623?
Odsun německého obyvatelstva po roce 1945 znamenal výrazné změny i v poválečném průmyslu. Nejenže byli odsunuti kvalifikovaní zaměstnanci, ale i původní němečtí majitelé mnohých podniků. Další změnou byla vůle po znárodnění průmyslu. Podívejte se na sondu do poválečného průmyslu na pozadí příběhu českobudějovické tužkárny Koh-i-noor Hardtmuth, který zpracovali autoři dokumentárního cyklu Industrie (2021).
Na počátku 16. století byli Rožmberkové nejmocnějším šlechtickým rodem v českých zemích. Petr IV. z Rožmberka se velmi úspěšně věnoval rybníkářství a těžbě stříbra a zlata. Politicky se mu již tak nedařilo, vzdal se úřadu hejtmana českého království a rezignoval na politickou aktivitu. Před smrtí zřejmě trpěl duševní chorobou a domníval se, že na jeho rodu visí kletba za krádež církevního majetku v minulém století. Nejvyššímu purkrabímu Zdeňku Lvu z Rožmitálu se choroba velmi hodila - přiměl Petra IV. změnit závěť a odkázat majetek katolické církvi a katolické šlechtě. Opomenutí dědicové se pak dlouhá léta snažili o zrušení závěti, což se jim podařilo, ovšem za cenu obrovského odstupného.
Tomáš Baťa je dnes považován asi za nejslavnějšího prvorepublikového podnikatele. Jeho cesta k úspěchu však byla velmi pozvolná. Rodinnou obuvnickou firmu původně založil se svými dvěma staršími sourozenci ještě v dobách Rakouska-Uherska. Nevěnoval se však jen výrobě obuvi, podnikal v mnoha dalších oborech. Baťa umřel poměrně mladý, v 56 letech při leteckém neštěstí. Baťovské impérium ale žije dál.
Zahradnictví v Kruhu u Jilemnice se už od roku 1975 specializuje na subtropickou květenu. Jeho současný majitel Pavel Beran dokáže o svých rostlinách poutavě vyprávět. Seznámíte se např. s mučenkou, citlivkou, láčkovkou, mucholapkou nebo podivným citrusem zvaným Buddhova ruka.
Pořad se věnuje alergiím. V tomto díle si vysvětlíme pojem alergie, alergen, cestu jeho vniknutí do organismu a následné projevy alergie. Ukážeme si, co je to spirometrie a testy na prokázání alergie a určení alergenu. Zmíněna je také pylová informační služba a způsob jejího fungování.
Rostliny obsahují buňky a buňky rostlin obsahují chloroplasty. V nich probíhá fotosyntéza a uniká z nich kyslík. V lístečku vodní rostliny můžeme pod světelným mikroskopem vidět každý chloroplast! A pod fluorescenčním mikroskopem má všechno úplně jinou barvu!
V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.