04:42
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen počátek průmyslové revoluce v Evropě a u nás, rozvoj průmyslu a vznik nové dělnické třídy.
V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno období národního obrození v českých zemích. Jsou zde také představeny významné osobnosti z dané doby a jejich díla.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Proč pšenice vypadá zrovna tak, jak vypadá? A proč zrovna tahle kdysi planá tráva dnes krmí celou planetu? Naštěstí ji naši předci před 10 000 lety objevili a začali pěstovat. Postupným dalším šlechtěním vznikla její dnešní podoba.
Ve Stradonicích na Berounsku se nacházelo jedno z nejvýznamnějších keltských oppid u nás. K rozšíření povědomí o něm přispěla i událost z roku 1877, kdy byly v místě tehdejšího oppida nalezeny zlaté mince. Dají se zde najít i dnes? A jaká je historie Keltů ve Stradonicích? To nám prozradí herec Josef Polášek spolu s archeologem místního centra keltské kultury na zámku Nižbor.
Václav Cílek provádí lesy nedaleko Kounova, kde lovci menhirů odkryli a vztyčili na 120 kamenů přírodního typu. Většina z nich je z křemence.
Oblíbenou pochoutkou v době ledové byli mamuti, kteří svým masem dokázali nasytit celou rodinu. Jaké nástroje a schopnosti byly potřeba k jejich ulovení v krutých podmínkách zimy?
Pořad formou scének, skečů, fiktivních rozhovorů a reportáží seznamuje se spisovatelem a učitelem Eduardem Štorchem, který byl také amatérským archeologem. Jeho popularizační knihy jako Lovci mamutů či Osada havranů ovlivnily několik generací.
Seznámení s útlumem hornické činnosti na Ostravsku. Pasáž se věnuje sociálním důsledkům, jež útlum zapříčinil, a popisuje možnosti, jak se vyrovnat s koncem těžby uhlí v budoucnosti.
Po druhé světové válce a zejména po roce 1948 prošel bankovní systém v Československu výraznými změnami. Vznikla Státní banka československá, která v centrálně plánované ekonomice působila jako monopolní centrální i obchodní banka. Jak tato transformace probíhala a jak vůbec fungoval tehdejší bankovní systém?
Rod Sotonů patřil k nejstarším selským rodům u nás, bohužel však i jejich hospodářství převrátila naruby doba násilné kolektivizace v 50. letech. Akce kulak způsobila totální rozvrat venkova a venkovské společnosti, která se utvářela celá staletí. V roce 1956 byl hospodář Sotona ve vykonstruovaném procesu odsouzen a následně vězněn. Jeho rodina přišla o rodový statek a veškerý majetek.
Kromě úspěšného válčení založil Přemysl Otakar II. také mnoho středověkých měst, jako jsou například České Budějovice nebo Kolín. V ukázce je zachyceno, jak to vypadalo v jednom z nich.
Viktor Sýkora z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy zaujal vědecký svět unikátními snímky rostlin. Pomocí elektronového mikroskopu lze vidět podivuhodné tvary mikrosvěta, například semena rostlin. Dozvíte se také, jak je třeba objekt před snímáním upravit.
Bolševník velkolepý je v České republice nepůvodní invazní rostlinou. Na našem území vysadil exotické bolševníky z Kavkazu v polovině 19. století kníže Metternich. O století později se u nás začíná bolševník expanzivně šířit. K problému ekologickému se v případě bolševníku přidružuje i zdravotní riziko pro člověka. V případě potřísnění se mohou v kombinaci se slunečním zářením vytvořit postiženému na kůži nepříjemné puchýře a otoky.
Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí během pozdního léta, především pak běžné druhy jako zvonek kopřivolistý, komonici, mateřídoušku. Zároveň jsou představeny některé nepůvodní druhy rostlin, které svou přítomností vytlačují původní druhy. Jedná se především o tři druhy netýkavek. Ve stinných chladných roklích lesů se můžeme setkat s kopretinou žebrovicí různolistou.
Čajovník pochází z tropů a subtropů. Čajové lístky se zde sbírají a dále zpracovávají na zelený a černý čaj. Ovocné čaje vůbec čajovník neobsahují, ty jsou z květů a plodů jiných rostlin. Sledujte celý proces zpracování čaje, slibujeme, že se dozvíte mnoho zajímavých informací.
12 231
674
3 947
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.