05:42
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Dokázali byste v zimě přečkat noc v přírodě bez moderních pomůcek? Umíte si postavit lesní přístřešek? A co rozdělat oheň? Slyšeli jste někdy, co je to KPZ? Jak získat vodu, když vám dojde? A víte, jak se říká umění přežít v přírodě?
V Národním parku České Švýcarsko najdete nádherné soutěsky řeky Kamenice. Díky nově vybudovaným jezům, splavům, tunelům a lávkám se soutěsky staly vyhledávaným cílem turistů. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 1. ročníku podívat na pole. Řekneme si, co na poli roste a proč to pěstujeme. Také si představíme živočichy, které můžeme na poli pozorovat. Na závěr si ukážeme, jak vytvořit zvířátko pouze ze zeleniny.
Pojďme se s kamerou zatoulat tentokrát na Šumavu a navštivme společně vrch Ostrý, kterému se přezdívá prsa Matky boží. Uvidíme Černé jezero, Oslí studánku, kam si prý oslík chodil sám pro vodu, Bílou strž, což je největší vodopád u nás, ale také horskou chatu, na jejímž místě dříve stávala strážní pevnůstka, to byl nejvýše položený hrad. Ostrým prochází státní hranice, je tedy také místem, kde dochází k přátelskému propojení obou zemí.
Jak se pomocí mapy orientovat v terénu a jak k tomu používat buzolu? Co znamená pojem kontrola a jak jí v mapě i v terénu poznáme? A jak vypadají tréninky orientačních běžců?
Jaká by měla být naše svačina? Žáci se společně se Servácem a Martou naučí, jak sestavit zdravou svačinu, aby byla pestrá, plná vitamínů a dodala dětem energii na celý den. Také se zamyslí nad tím, jak se k potravinám nemáme chovat.
Máte rádi brambory? Zemáky, kobzole nebo taky kartofle horníci zapíjeli nejčastěji mlékem a jedli je na nejrůznější způsoby. Ze syrových dělali bramborové placky neboli stryky i bramborové knedlíky. Masem se šetřilo. Prase se zabíjelo na svátek sv. Barbory, patronky horníků, a v týdnu ho měl pouze těžce pracující otec.
Víte, co je to vlastně smoothie? A jak dlouho už smoothie lidé připravují? To a spoustu dalších informací se dozvíte v tomto díle.
Slyšeli jste už o Českém červeném kříži? Pomáhá všem, kteří se zajímají nejen o první pomoc. Za jakou činnost uděluje cenu? Při jakých událostech zasahuje? A jak si říkají jeho zástupci? Odpovědi na všechny tyto, ale i další otázky najdete ve videu z cyklu "Zachraň se, kdo můžeš!".
Poslední úsek živé velké řeky začíná u Bohumína a končí u soutoku Odry s Olší. Říká se mu také česká Amazonka. Jedná se meandry řeky Odry, které jsou přírodní památkou. Nachází se zde štěrkové lavice a velmi pestrý ekosystém. Tento přírodní unikát rozhodně stojí za pozornost.
Karpaty jsou tvořeny z naší strany flyšem, díky kterému zde rychleji probíhá tvorba štěrku a vznikají štěrkonosné toky. Lidé je využívali ke splavování dřeva. Aby se nemuseli obávat jejich rozvodnění, vytvářeli nádržky, kde se štěrk zadržel a do údolí tekla korytem pouze čistá voda. Jak takové štěrkonosné toky vypadají a mnoho dalších zajímavostí o nich, zjistíte ve videu.
Toulavá kamera nás zavede do Českého ráje, který patří mezi turisty k nejnavštěvovanějším lokalitám naší země. Možná ale nevíte, že před necelými sto lety nechybělo málo a celá oblast plná skal a vyhlídek mohla být pro běžné občany nepřístupná. Jedno ze zdejších nejromantičtějších míst – Mariánskou vyhlídku mine málokterý návštěvník. Jako na dlani z ní před sebou máte zříceninu hradu Trosky a Hruboskalské kamenné město i se zámkem, který býval sídlem majitelů zdejšího panství.
Na našem území ze zdárně rozmnožují druhy živočichů, které se sem dostali vlivem člověka. Proč jsou pro přirozený biotop ohrožením? Čím škodí přírodě nutrie nebo hlaváč černoústý?
13 731
769
4 680
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.