05:42
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Dokázali byste v zimě přečkat noc v přírodě bez moderních pomůcek? Umíte si postavit lesní přístřešek? A co rozdělat oheň? Slyšeli jste někdy, co je to KPZ? Jak získat vodu, když vám dojde? A víte, jak se říká umění přežít v přírodě?
Máte rádi rajčata? A věděli jste, že se je lidé v Evropě báli jíst? Když je sem z Ameriky přivezli, tak si kvůli jejich barvě a výrazné chuti mysleli, že jsou jedovatá. Jako první je začali jíst v Itálii. Dnes víme, že jedovatá nejsou, jsou dokonce velmi zdravá. Obsahují spoustu důležitých vitamínů a minerálů.
Rostliny, které čistí vzduch, prostě potřebujeme. Spoustu času totiž trávíme uvnitř. Pro naše zdraví to není zrovna dobré. Ale rostliny mohou s kvalitou vzduchu pomoci. Které to jsou? Však je dobře známe ze svého okolí a dnes si je připomeneme.
Škubánek slaví narozeniny. Dostal od Káti dárek. Trefila se ale Škubánkovi do noty? A jaká další překvapení ho v narozeninový den čekají? Podívejte se sami.
Brukev zelná je matka květáku, brokolice, zelí, kedlubny a kapusty. Jako první ji začali šlechtit už staří Římané. Květák je označován za zeleninu chudých, a přitom je tak bohatý. Jak je to možné? Podívejte se s námi, na co všechno je květák dobrý.
Každý výletník je moc dobře zná. Pomáhají nám s orientací v krajině a ukazují nám cestu. Mají různé barvy: červenou, modrou, žlutou i zelenou. Víte o čem je řeč? Samozřejmě o turistických značkách. Dozvíte se, kudy kdysi vedla první vyznačená trasa a proč už ji na mapě nenajdete. Také zjistíte, jak jsou turistické značky staré, kolik kilometrů cest už bylo jimi vyznačeno a po jaké době dochází k jejich kontrole.
Králický Sněžník je opravdu mimořádná hora, teče z ní voda do tří stran, ke třem mořím. To ale není její jediná zajímavost. Hora je dominantou stejnojmenného pohoří a její příroda je neobyčejně rozmanitá. Výrazná je tu například přirozená hranice lesa a bezlesí, kterou neurčil člověk. Rostou tu vzácné alpské byliny. Přísnou ochranu vyžaduje hned několik místních biotopů.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 5. ročníku něco nového o České republice. Uvědomme si, že se ČR nachází v mírném podnebném pásu. Prozkoumejme povrch ČR. Navštivme města, řeky a pohoří. A objevme chráněné druhy živočichů žijících na našem území.
Jak vzniklo největší pohoří světa? Jak se člení? A proč je řeka Ganga pro hinduisty božská?
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 1. ročníku podívat, jak to vypadá v lese. Ukážeme si rostliny a stromy, které rostou v našich lesích a seznámíme se s živočichy, kteří se v nich vyskytují. Na závěr se naučíme, jak vyrobit medvídka z ručníku.
Karpaty jsou tvořeny z naší strany flyšem, díky kterému zde rychleji probíhá tvorba štěrku a vznikají štěrkonosné toky. Lidé je využívali ke splavování dřeva. Aby se nemuseli obávat jejich rozvodnění, vytvářeli nádržky, kde se štěrk zadržel a do údolí tekla korytem pouze čistá voda. Jak takové štěrkonosné toky vypadají a mnoho dalších zajímavostí o nich, zjistíte ve videu.
Věděli jste, jak loví larva mravkolva mravence? Dravé larvy mravkolva vytvářejí v písku nálevkovité pasti, do kterých chytají svou kořist – mravence. Ti z této důmyslné pasti nemají šanci uniknout. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Už jste někdy viděli les napadený kůrovcem? Pojďte se podívat, co takový malý brouček dokáže napáchat za škody. Dozvíte se, jak se dá s takovým lýkožroutem smrkovým zatočit a co našim lesům pomáhá zvládnout jejich nájezdy. Kácet, nebo nekácet? Co si myslíte vy?
13 615
866
4 836
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.