05:42
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Dokázali byste v zimě přečkat noc v přírodě bez moderních pomůcek? Umíte si postavit lesní přístřešek? A co rozdělat oheň? Slyšeli jste někdy, co je to KPZ? Jak získat vodu, když vám dojde? A víte, jak se říká umění přežít v přírodě?
V amazonském pralese se nachází tolik rostlinných druhů jako v celé Evropě dohromady. Jaká zvířata nebo rostliny jsou pro Amazonský prales specifické? Jaké mají zdejší rostliny užitek a jak naopak člověk pralesu škodí?
Zkuste si tipnout, jak dlouho už existuje Klub českých turistů. Znali byste jméno jeho zakladatele a prvního předsedy a mimo jiné známého českého cestovatele? Klub je velice aktivní a jeho agenda poměrně pestrá. Vydává vlastní časopis, mapy, pořádá táborové akce a spoustu dalších věcí. Také se samozřejmě stará o turistické značky. Věděli byste, jaký význam měly původně barvy v turistickém značení?
Pojďme se společně s kamerou zatoulat na Šumavu, kde v liduprázdné krajině protéká řeka Křemelná. Jedná se o mimořádně krásnou a čistou řeku. Najdeme zde ledňáčka říčního, skorce vodního, ale i bobra evropského. Původně zde byla osada Frauenthal a plán byl na řece postavit kaskádovitou přehradu. Nic z toho tu však dnes není a my si můžeme vychutnat panensky čistou přírodu.
Proč nejsou na hřebenech hor odpadkové koše, nám vysvětlí tento díl seriálu Minuty z Krkonoš. Turisté, kteří se na hřebenech Krkonoš občerství, nemají kam vyhodit odpadky. Víte, že je to schválně? Nepsanou zásadou v horách totiž je, co jsi do hor v batohu přinesl, to si odnes zpět.
Rostliny, které čistí vzduch, prostě potřebujeme. Spoustu času totiž trávíme uvnitř. Pro naše zdraví to není zrovna dobré. Ale rostliny mohou s kvalitou vzduchu pomoci. Které to jsou? Však je dobře známe ze svého okolí a dnes si je připomeneme.
Chov kuřat je velmi starý. Předchůdci dnešních kuřat běhali po dvoře chudších i bohatších lidí a dokonce i v okrasných parcích. Kuřecí maso mají v oblibě zvláště děti. Víte, co je brojler nebo nosnice?
Kutíte rádi? Agent v kapse nám poradí, jak bezpečně pracovat s ostrými nástroji nejen v lese. Jak zacházet se sekyrou? Jakým směrem řezat dřevo? Jak se zachovat, když se někdo při řezání zraní? A jak podávat nebo přepravovat nože? Vyzkoušejte si náš test.
Brďo se dozví o srdci mnoho zajímavostí. Třeba to, že nejtěžší srdce ze všech živočichů má modrá velryba. Váží neuvěřitelných 680 kilogramů, zatímco srdce zdatného muže má jen něco přes 300 gramů. Zjistí také, že když jsme rozrušeni nebo se bojíme, tluče nám srdce jako o závod. Víte, že máme srdeční chlopně a srdeční komory? Určitě jste se setkali s fonendoskopem, jak asi funguje?
Během jedné minuty se seznámíme se zvířecími druhy žijícími na Sovinecku. Datel černý zde vytesává dutiny, ve kterých holub doupňák hnízdí. Najdeme zde také čápa černého či výra velkého. Některá zvířata jsou překvapením, šíří se sem z teplých krajin, jako například kudlanka nábožná. Nezalekněte se, pokud zde narazíte i na křižáka pruhovaného.
Mrtvý luh, to nezní moc pozitivně, že? Jedná se o rašeliniště, které má až sedmimetrovou hloubku. Nachází se na Šumavě a najdete v něm tzv. umrlčí stromy. Podívejte se s námi, prostor je totiž návštěvníkům nepřístupný. V jedné minutě vám představíme malé zázraky naší flóry a fauny.
Když děti učí telka! Pojďte společně s žáky 1. ročníku oslavit Den Země. Povíme si o tom, jak bychom se měli správně chovat v lese. Ukážeme si, jak vypadají hmyzí domečky a co všechno můžeme udělat pro naše nejmenší živočichy. Na závěr si předvedeme optické kouzlo s vodou.
Karpaty jsou tvořeny z naší strany flyšem, díky kterému zde rychleji probíhá tvorba štěrku a vznikají štěrkonosné toky. Lidé je využívali ke splavování dřeva. Aby se nemuseli obávat jejich rozvodnění, vytvářeli nádržky, kde se štěrk zadržel a do údolí tekla korytem pouze čistá voda. Jak takové štěrkonosné toky vypadají a mnoho dalších zajímavostí o nich, zjistíte ve videu.
13 593
866
4 821
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.