03:20
K abdikaci prezidenta Václava Havla v červenci roku 1992 došlo v souvislosti s chystajícím se rozpadem československé federace. Reagoval tím na vyhlášení Deklarace nezávislosti Slovenskou národní radou. Jednání českých a slovenských politiků nevedla k oboustranné dohodě o nové podobě společného státu. Hlavní body dohody byly domluveny ve vile Tugendhat premiéry Mečiarem a Klausem. Havel byl poté v lednu 1993 opět zvolen, a to jako první prezident České republiky.
Po parlamentních volbách na začátku června 1992 přišla o měsíc později i volba československého prezidenta. V ní se ukázalo, že představy obou vítězů voleb, Občanské demokratické strany v české části a Hnutí za demokratické Slovensko v slovenské části, o budoucím uspořádání státu jsou natolik rozdílné, že urychlují rozpad společného státu. Jedním ze symbolů tohoto rozpadu bylo i nezvolení československého prezidenta, kdy jediným kandidátem byl Václav Havel. Stalo se tak pro odpor slovenských poslanců. Podívejte se na výsledky volby i shrnutí následujících neúspěšných voleb.
Pojďme se společně podívat na historii vzniku naší republiky. Český stát vznikl již kolem roku 900 a vládli mu tenkrát Přemyslovci. Nejmocnějším českým králem, nazývaným otcem vlasti, byl Karel IV. Až v roce 1993 se Československá republika rozdělila na Česko a Slovensko.
Václav Havel s manželkou Olgou sledují vyhlášení výsledků voleb v roce 1992 a komentují je. Václav Havel na pozadí vyjádření vítězů reflektuje rozpad státu, jemuž nedokázal zabránit.
Příběh o odvážných československých letcích, kteří pomohli zachránit Británii před Hitlerem. Do britských vojenských jednotek vstoupily během války také stovky československých vojáků, kteří byli rozhodnuti bojovat proti nacistickému Německu.
Rok 1989 byl neobyčejně bohatý na události. V únoru začaly v Polsku tzv. rozhovory u kulatého stolu, následně události ve východním bloku nabraly neuvěřitelný spád. Na konci roku byl již sovětský blok v troskách. Podívejte se na sestřih nejvýznamnějších událostí, ke kterým v roce 1989 došlo.
Letecký útok ze 14. února 1945 byl prvním větším náletem na Prahu za druhé světové války, zároveň byl nejtragičtější - civilních obětí bylo přes 700. Nejvíce zničená oblast byla od Palackého mostu po Vinohrady, náletu padly za oběť významné pražské stavby, jako např. vinohradská synagoga nebo Emauzský klášter. Téma příčin této tragické události diskutovali experti z řad historiků v pořadu Historie.cs (2012).
Příběh třetího odboje, skupiny kolem bratří Mašínů, je známý jako žádný jiný. Názory na jejich způsob boje s komunismem rozdělují českou společnost na dva tábory. Pro někoho jsou vrazi, pro někoho hrdinové. Jeden z nich, Josef Mašín, mluví o akcích skupiny a o tom, jak došlo k oněm tragickým událostem, kdy za sebou nechávali mrtvé.
13 736
769
4 680
1 332
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.