01:03
Česká republika se honosí nejhlubší zatopenou propastí světa. Je to Hranická propast nedaleko lázní Teplice nad Bečvou.
Koněpruské jeskyně jsou největším komplexem krasových jeskyní v Čechách a ukrývají různé krápníkové útvary. Podíváme se blíže na typy krápníků, jejich růst a vznik. Přiblížíme si další jeskynní útvary a minerály i nálezy, které zde odborníci v průběhu let objevili.
Věděli jste, že v České republice najdete největší propast ve střední Evropě? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Věděli jste, že uprostřed lázní Teplice nad Bečvou se nachází světový unikát? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Robůtek Kit se s panem Baterkou chtějí v zimě ohřát v termálním jezírku. Pan Baterka ale proklouzne do podzemní zásobárny vody a nové dobrodružství je na světě. Jak to je s termálními prameny a jak se pan Baterka dostane zpátky na povrch, zjistíte v tomto díle Kosmixu: Pod hladinou.
Seznámení s vybranými přírodními zajímavostmi České republiky. Pasáž se tematicky zaměřuje na zvětrávání v krajině (na příkladu kamenného moře), pozůstatky dávné sopečné činnosti na území Čech (výrony sopečných plynů), na památná místa a stromy, ale i na jeleny a jejich paroží.
Tento díl ze seriálu "Co všechno umí počasí" jednoduše vysvětluje, proč se střídají roční období. Nápaditou formou vysvětluje známé jarní pranostiky.
Máte rádi mráz, sníh a chumelenice? Víte, že bez sněhu si příroda neodpočine a každá sněhová vločka je malé umělecké dílo? Kde padaly největší sněhové vločky? Jak přezimují některá zvířata a co je to zimní spánek? A že za polárním kruhem je sněhu hodně a na rovníku se ani neobjeví? To všechno dnes zkoumá Brďo.
Věděli jste, že smrk ztepilý se udrží i v našich nejtěžších podmínkách? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Věděli jste, proč je právě hořec tolitovitý symbolem Krkonošského národního parku? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
„Jsou na světě ještě místa, kde je voda čistá.“ Jedním z nich je právě oblast Bílých Karpat a okolní příroda, které navštívíte s medvíďaty. Naučíte se s nimi vnímat krásy naší vlasti a milovat kulturní dědictví. Projdete se bukovými lesy kolem vysílače Velká Javořina. Navštívíte skanzen ve Strážnici a propadnete kráse modrotisku, malovaného nádraží nebo vám učaruje zdejší vinohrad.
Epizoda popisuje aktivitu hadů na přelomu zimy a jara s ukázkou zmije obecné, našeho jediného jedovatého hada. Je možné pozorovat rašící pupeny stromů, ze kterých budou později vznikat listy. Mělká lesní údolí, kterým se říká niva, nabízejí vhodné podmínky pro růst mokřadních rostlin a na vodu vázaných živočichů, například obojživelníků. Les prosvícený sluncem ukazuje brzy na jaře kvetoucí rostliny vřesovce či pasoucí se jeleny. Na prosluněných stráních kvetou mochny a vzácné koniklece.
Pojďme se společně podívat, jak švýcarského inženýra Georga de Mestrala inspiroval bodlák. Suchý zip, to byla napodobenina rostliny, která vznikla po letech výzkumu. V přírodě se takto inspirovalo mnoho lidských vynálezů.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Mezi naše nejpestřejší ptáky patří skupina s podivným zoologickým názvem – srostloprstí. Počítá se mezi ně létající drahokam – vlha lovící blanokřídlý hmyz a švihák dudek chocholatý hledající larvy v dobytčím trusu. Nejmenší z nich je ledňáček, vytrvalý obyvatel vodních toků a lovec rybek. Všichni si pro hnízda vybírají dutiny. Výjimkou není ani největší z nich, krasavec mandelík, který z našeho území už zcela vymizel. Tvůrci po něm pátrali dlouho a nakonec ho přece objevili. A tak můžete příběh mandelíka, který vypadá jako zelenomodrá vrána, vidět i vy.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Heřmánek pomáhá skoro při všech nemocech, hojí vyrážky, záněty i spáleniny. A navíc umí zlepšit náladu a zkrášlit, jak dobře vědí zlatovlásky, které si jím oplachují vlásky.
Většina produktů z mouky je z pšenice. Dříve se však pěstovalo více druhů obilnin, které jsou mnohdy zdravější nebo třeba neobsahují lepek. Proto se dnes spousta starých obilnin, jako je pohanka, čirok, proso nebo amarant, začíná opět pěstovat ve velkém. Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby se tyto obilniny pěstují a zkoumají. Jak to dělají?
13 881
779
4 749
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.