01:31
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě stál na místě plánované těžby hnědého uhlí. Vzhledem k jeho mimořádné hodnotě neskončil jako většina starého královského města Most demolicí, ale bylo rozhodnuto o jeho záchraně přesunutím o 941 metrů mimo těžební prostor. Podívejte se na mimořádný logistický počin.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Pořad ukazuje události po podpisu Moskevského protokolu: všichni slaví, Alexander Dubček se ptá Leonida Brežněva na osud Františka Kriegela, který jako jediný z československé delegace protokol nepodepsal.
Je všeobecně známo, že listopadové události roku 1989 začaly povolenou demonstrací studentů na pražském Albertově. Jak k ní došlo? Co se změnilo, že nebyla jednou z mnoha, ale tou, která přivodila pád režimu? Podívejte se na příběh tří tehdejších studentů a tváří revoluce, Moniky Pajerové, Pavla Žáčka a Martina Klímy.
Už od počátku 19. století a obrozeneckých snah se ukazovalo, že staletí soužití českého a německého etnika budou vystaveny velkým zkouškám. Stačí jen vzpomenout jazykovou rovinu českého obrození, které nepočítalo se zde žijícími Němci, vznik samostatné republiky, kdy se Češi snažili dát najevo svoji nadřazenost, až po třicátá léta, kdy hospodářské a sociální problémy vedly k prohloubení vzájemných antipatií.
Pasáž ukazuje záběry ze slavnostního odhalení Stalinova pomníku na Letné a jeho krátkou životnost, když bylo pár let po jeho odhalení rozhodnuto o jeho likvidaci.
Přednáškový sál spolkového domu Ženského klubu českého se už za německé okupace stal divadelním prostorem. Na konci 50. let zde zahájilo svou činnost divadlo Semafor a od poloviny 60. let je sál spjat s Činoherním klubem. Na jeho historii i herce a herečky, kteří klubem prošli, vzpomíná jeden z jeho zakladatelů, režisér Ladislav Smoček.
13 576
759
4 615
1 321
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.