08:33
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena Sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
Československý automobilový průmysl nedokázal za celou dobu totalitního státu nasytit poptávku po novém vozidle. V čem byl problém? Podívejte se na sondu do reality normalizačního průmyslu na pozadí dějin mladoboleslavské automobilky.
Šlechta začíná počátkem novověku podnikat. Zprvu na svém vlastním panství vychází z toho, co jí nabízí vlastnictví pozemků, později si bere i úvěry, až je nakonec jedním z tahounů rozvoje průmyslu. Podívejte se na debatu historiků z pořadu Historie.cs.
Každý z nás ví, že mlýn sloužil k mletí mouky. Co všechno ale bylo třeba udělat, než se z obilí stala mouka? A co byl hasačert? Podívejte se na krátkou reportáž z útrob mlýna, který byl přenesen ze svého původního místa do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm.
Již ve 13. století vznikla v belgickém městě Bruggy, které bylo významným finančním centrem Evropy, první burza na světě. Tato instituce poskytovala obchodníkům zázemí pro objednávky, půjčky i výměnu peněz. Pojmenování vzniklo podle příjmení bankéřů Van der Beurzů. Původní burza se orientovala na obchodování se základním zbožím – vlnou, dřevem, rybami, ovocem nebo kořením.
Když se řekne kolektivizace, vybaví se mnohým události padesátých let minulého století. Jejich cílem bylo úplně vyhladit sedláky jako třídu. Příběh rodiny Jana Sedláčka ale ukazuje, že nebyla jen cesta do družstva, ale i cesta zpět k vlastnímu hospodářství. Rodina Sedláčkova dokázala kolektivizaci vzdorovat přes dvě desítky let. Když nakonec v sedmdesátých letech byl donucen do JZD vstoupit, už měl za sebou ukrývání náboženské literatury i rozšiřování Charty 77.
Než převzala roli hlavního média televize, patřil prim v předávání informací rozhlasu. První stálé vysílání mělo tehdejší Československo od roku 1923.
Pořad přibližuje život autora prvního českého herbáře Pietra Andrey Mattioliho. Přináší jeho životopis a zařazení do historického kontextu doby, představuje význam jeho díla, včetně ukázek.
Po konci první světové války a vzniku republiky se mnohé v hospodářství mění. Během války se ženy dostaly do mnoha mužských rolí, po ní v Československu dostávají volební právo. Nový stát přijímá celou řadu zákonů, např. zavádí osmihodinovou pracovní dobu, podporu v nezaměstnanosti a úrazové pojištění. Pro mnoho podniků je důležité financování a asi největší roli v první republice měla Živnostenská banka. Podívejte se na sondu do hospodářství první republiky na pozadí jedné významné prvorepublikové firmy, Amylonu.
Co víme o nejslavnějším renesančním člověku? Obdivovaný malíř se věnoval malířství jen první polovinu svého života. Tu druhou věnoval vědě. Zanechal po sobě mnoho nedokončených projektů. Vymyslel záchranný člun a pás, chtěl objevit perpetuum mobile, vymyslel letadlo i vrtulník. Často nenašel investora, jeho nápady byly na svou dobu převratné, moderní, ale také velmi drahé a výstřední.
Hlavní postavou tohoto dílu je spolu s prezidentem Benešem šéf československé exilové rozvědky v Londýně František Moravec. Jeho rozhodnutí zlikvidovat Heydricha rozbouří hladinu adrenalinu londýnského odboje, orientovaného především na vyjednávání a politicko-strategické cíle přímo v Británii.
Video přibližuje závěrečnou fázi první světové války, kdy se Rakousko-Uhersko chystá v roce 1918 v údolí řeky Piavy na poslední obrat ve válce. Uslyšíme autentické vzpomínky z audionahrávky a z deníku. Video také obsahuje informace o českých letcích v rakousko-uherském letectvu.
První československá republika ve své ústavě z roku 1920 zaručovala ženám naprostou rovnoprávnost s muži. Jedním ze symbolů ženské emancipace byla česká automobilová závodnice Eliška Junková, která závodila ve vozidlech značky Bugatti.
V pasáži je představen závěr sporu o insignie Univerzity Karlovy, který výrazným způsobem přispěl ke konci pokojného soužití Čechů a Němců ve společném státě.
13 576
759
4 619
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.