portály České televize
menu

Často hledáte:

dýně keška komunikace maturita první pomoc

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Volby v demokratické společnosti

12:53

Volby v demokratické společnosti

Rázná a aktivní maminka Anděla se rozhodla kandidovat v komunálních volbách do obecního zastupitelstva. Sára je nadšená, jelikož se stala důležitým článkem v maminčině předvolební kampani: dostala za úkol vytvořit předvolební spot. S bratrem Vojtou nás pak seznamují s jednotlivými druhy voleb (volby do poslanecké sněmovny, senátní, komunální, prezidentské). Volit může každý občan od osmnácti let. Svobodné volby jsou základem demokratické společnosti.

Z pořadu:

Občanka Přehrát celý pořad

Témata:

Stát Demokracie

Námět do výuky:

Význam voleb do poslanecké sněmovny Zastupitelská demokracie a volby

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ

Vhodné pro předmět:

Člověk a společnost

Klíčová slova:

demokracie volby prezidentské volby komunální volby volič volební právo občan obec svobodné volby předvolební kampaň volební kampaň obecní zastupitelstvo

Materiály ke stažení

1 pracovní list

Pracovní list: Demokratická společnost

Pracovní list k námětu do výuky Zastupitelská demokracie a volby, který je součástí vybrané kapitoly Volby: K čemu jsou a jak probíhají. Porovnejte si znalosti z našich videí. Vhodné pro prezenční i online výuku.
2. stupeň ZŠ
Člověk a společnost
Časová náročnost:
15 minut

Mohlo by vás také zajímat

Stát

Další videa
Spartakiáda nahradila sokolský slet
05:26

Spartakiáda nahradila sokolský slet

Obří sportovní akce známé jako spartakiády neměly svým rozsahem na světě obdoby. První celostátní spartakiáda se konala v červnu 1955 v Praze na strahovském stadionu. Masové vystoupení bylo režimním politickým rituálem, který svým provedením navazoval na dřívější sokolské slety. Poslední, XI. všesokolský slet se konal v létě 1948. Stejně jako sokolské slety, vyjadřovaly i spartakiády podřízení jednotlivce kolektivu. Jednotný pohyb cvičenců ukazoval národ jako jediné tělo s jedinou vůlí a s jediným cílem. Spartakiádní sestavy znázorňovaly společnost jako dokonale fungující stroj.
PL
Proč se rozdělilo Československo
04:25

Proč se rozdělilo Československo

Češi a Slováci žili dlouhou dobu ve společném státě a stále k sobě mají velmi blízko. Přesto se Československo rozdělilo. Pořad hledá odpověď na otázku, proč se tak stalo.
Václav Havel a občanská společnost
09:10

Václav Havel a občanská společnost

Václav Havel se po sametové revoluci stává prezidentem Československa a pak plynně navazuje svými dvěma funkčními obdobími jako prezident České republiky. Během své funkce se snaží budovat občanskou společnost a povzbuzovat občany k jejímu rozvoji, k budování demokratického a svobodného státu, k aktivnímu a zodpovědnému zapojování do jeho dění. Havel zůstává aktivním občanem i po odchodu z funkce prezidenta. Video je součástí vzdělávací série Každý může změnit svět z produkce Knihovny Václava Havla, která provází životem Václava Havla a bojem Československa za lidská práva.

PL
Volby v demokratické společnosti
12:53

Volby v demokratické společnosti

Rázná a aktivní maminka Anděla se rozhodla kandidovat v komunálních volbách do obecního zastupitelstva. Sára je nadšená, jelikož se stala důležitým článkem v maminčině předvolební kampani: dostala za úkol vytvořit předvolební spot. S bratrem Vojtou nás pak seznamují s jednotlivými druhy voleb (volby do poslanecké sněmovny, senátní, komunální, prezidentské). Volit může každý občan od osmnácti let. Svobodné volby jsou základem demokratické společnosti.

Demokracie

Další videa
Rozpad Československa ve fotografii
05:59

Rozpad Československa ve fotografii

V roce 1992 probíhaly politické rozhovory, které měly vyjasnit otázku rozdělení Československa. Novináři už na tyto schůzky nechtěli chodit, protože vždy skončily bez výsledku a fotky z nich byly nepoužitelné. Fotograf Petr Brenkus měl ale zrovna k dispozici nový teleobjektiv. Na schůzku do Brna do vily Tugendhat odjel, vyhledal vhodné místo a z velké vzdálenosti zachytil památný okamžik: Václav Klaus a Vladimír Mečiar dohodli sami mezi čtyřma očima rozpad republiky. Vznikla tak velmi zajímavá, první slovenská paparazzi fotka.
Studenti proti totalitě: Proč právě studenti?
02:23

Studenti proti totalitě: Proč právě studenti?

U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Čím to? Bylo by příliš zjednodušené říct, že je to přirozený rys mladých lidí, kteří si potřebují projít etapou rebelování proti všemu. Mladí lidé se vyznačují i dosud nezkaženými ideály, řídí se často srdcem a zvláště vzdělaní lidé umí navíc rozpoznat, kdy násilí už překračuje mez a je nutné se proti němu veřejně vymezit.
PL
Památníky Milady Horákové
02:16

Památníky Milady Horákové

Milada Horáková se stala jedním z hlavních symbolů obětí komunismu. Jen v Praze je připomínána památníky hned na několika místech: na Smíchově, na Vyšehradě, na Pankráci nebo na Malé Straně. Nový, moderně pojatý, památník se nachází od roku 2018 v parku Ztracenka na Albertově a evokuje „střet člověka s nelidským zlem“.
Politické procesy
12:04

Politické procesy

Politické procesy, typické pro komunistický režim, probíhaly už před únorem 1948 a pokračovaly v určité podobě až do pádu komunismu. Nejznámější jsou ale procesy z 50. let, které byly často zinscenované, vyznačovaly se neúměrně přísnými tresty a často i popravami. Jejich účelem bylo zastrašení společnosti a likvidace politických konkurentů či tzv. nepřátel lidu. Totalitní režim se o procesy přímo opíral. Vzorem v této činnosti byl režimu Sovětský svaz, kde Stalin během 30. let prováděl masové politické čistky. Politické represe však probíhaly i na regionální úrovni a tresty bývaly někdy udělovány i bez soudů.

ČT edu nejsou pouze videa

13 495

videí

756

námětů do
výuky

4 597

pracovních
listů

1 301

pořadů

68

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání