09:27
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Popis života Karla IV. od jeho šestnácti let až do jeho smrti. Pořad popisuje jeho vládu i zakladatelskou činnost s důrazem na hrad Karlštejn.
Pasáž pomocí příkladových vět vysvětluje pravidla shody přísudku s podmětem.
Legendární umělecká dvojice Suchý–Šlitr se léta pojila s divadlem Semafor. Společně skládali písně jak pro sebe, tak i pro ostatní zpěváky. V rozhovoru z roku 2009 vzpomíná Jiří Suchý na svého kolegu, který svět opustil v roce 1969.
Básnická sbírka Petra Hrušky vyšla 8. září 2022, přesně 500 let poté, co se do Španělska vrátila loď, která jako první obeplula zeměkouli. Petr Hruška našel inspiraci právě v této cestě, aby vytvořil verše, které vyjadřují myšlenku, že za ono půltisíciletí se v podstatných záležitostech lidstva nic moc nezměnilo...
Jiří Hájíček hovoří o tom, co determinuje jeho prózu, jakým způsobem píše romány a také o tom, co se snaží skrze ně sdělit. Pozornost je věnována hlavně románu Dešťová hůl, ze kterého čte v závěru rozhovoru ukázku.
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Osud novináři a spisovateli Rudolfu Těsnohlídkovi skutečně dopřál jen málo radosti, spíše mu byla častěji nablízku smrt a neštěstí, a to i v lásce. Jeho dílo bylo většinou pesimisticky laděné, do povědomí čtenářů se ovšem zapsal především jako autor pohádkového příběhu Liška Bystrouška.
V divadelní hře Fidlovačka zazněla roku 1834 poprvé píseň Kde domov můj. Od počátku tato píseň publikum zaujala a začala stále více pronikat mezi lid. Byla snadno zapamatovatelná, svou melodikou připomínala lidové písně a opěvovala českou zem jako domov, což působilo zvláště silně v dobách národní nesvobody. V průběhu doby se samozřejmě objevila kritika a také parodie na text písně, ale historie ukázala, že píseň je nadčasová a v srdcích lidí si našla pevné místo.
Karel Kryl odjel v roce 1969 do Německa, kde už zůstal, ačkoliv to původně v plánu neměl. Situace v Československu ale spěla k uzavření hranic a k totalitě - a on jako výsostně protirežimní kritik by už neměl žádnou uměleckou budoucnost. Začal pracovat v Rádiu Svobodná Evropa, kde bohužel nevyužili jeho potenciálu ve sféře politiky a nabídli mu jen místo sportovního redaktora – pravděpodobně i z důvodu jeho složité a nesmlouvavé povahy a nechuti podřizovat se.
Karel Kryl patří bezesporu k našim nejvýznamnějším písničkářům. Jeho písně byly především protestsongy. Jsou nadčasové, stále aktuální a mnoho jich zlidovělo. Kryl měl ambice být především básníkem a to je jedním z důvodů, proč má jeho hudební tvorba tak vysokou kvalitu. Ze vzpomínek přátel se dozvíme něco o tom, jak se k písničkám dostal a co ho v životě ovlivnilo.
Ačkoli popularita gramofonových desek začala s příchodem moderních technologií klesat, v posledních letech se poptávka po nich opět zvýšila. Jednou z firem, která dokázala na tento narůstající zájem včas reagovat, je česká společnost GZ Media, kterou nyní navštívíme a prohlédneme si výrobní proces i nejnovější trendy.
Historie závodního okruhu v bezprostřední blízkosti moravské metropole se začala psát v roce 1930. Závodní trať měla přes 29 kilometrů a u jejího zrodu stála legendární česká automobilová závodnice Eliška Junková. Okruh dostal pojmenování po zakladateli státu Tomáši G. Masarykovi. Ve třicátých letech zde startovaly takové osobnosti, jako byl Louis Chiron nebo Rudolf Caracciola. Druhá světová válka tradici přerušila a nový impuls dostal okruh až v padesátých letech se závody motocyklů.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik československých legií během 1. světové války, kterým návrat do vlasti zkomplikovala revoluce v Rusku.
V říjnu 1968 byla podepsána smlouva, která uzákoňovala pobyt vojsk Sovětského svazu v Československu. Pobyt cizí armády na našem území se nakonec protáhl na 23 let a vojáci odjeli až roku 1991.
Řecká menšina se v České republice objevuje v poválečném období. V Řecku probíhala občanská válka a zemi sužovaly boje, hlad a chudoba. Nejprve byly v roce 1948 zorganizovány odjezdy řeckých dětí z vlasti do několika lidově demokratických republik, po skončení občanské války pak přibyli emigranti i z řad dospělých. Něco více o historickém pozadí a o přijetí dětí v Československu se dozvíme v následujícím videu.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.