01:12
Zhlédněte oznámení demise nekomunistických ministrů v dobovém zpravodajství z roku 1948. Den 25. únor 1948 je u nás známý jako Vítězný únor. Vůle lidu zvítězila a přinesla velké ovace, které předznamenaly nástup diktatury a velké množství zničených osudů a zmařených životů. Jaké jsou počty obětí komunistického režimu?
Edvard Beneš byl prototypem vzorného a pracovitého úředníka, jenž řídil zemi v těžké době 30. a 40. let 20. století. Podařilo se mu stmelit národ, přesto však jeho jméno a odkaz budí kontroverze. A to nejen kvůli notoricky známým dekretům. Jaký byl druhý československý prezident?
Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a další vedoucí představitelé KSČ se na večerním jednání radí, jak dovršit likvidaci zastoupení demokratických stran ve vládě. Video ukazuje na jejich odhodlanost i schopnost taktického jednání na počátku únorové krize 1948.
V únoru 1948 svůj nesouhlas s probíhajícím politickým zvratem v zemi vyjádřili pouze studenti, kteří uspořádali pochod směřující na Hrad. Represe protestujících přišla okamžitě, na Hradě už ale bylo rozhodnuto.
Deset let své existence oslavilo Československo velkolepou výstavou. Brněnské výstaviště navštívilo více než 2 miliony lidí, kteří si přišli prohlédnout úspěchy nového státu na poli architektury, techniky, vědy, vzdělávání a umění. Podívejte se i vy na tuto jedinečnou událost v dobovém dokumentu o brněnském výstavišti.
V roce 1966 byla v Praze zahájena výstavba trasy C. V té době však projekt ještě nebyl zamýšlen jako metro, ale jako podpovrchová dráha pro tramvaje. Kvůli neefektivnosti trati nebyla výstavba dokončena a bylo rozhodnuto o přebudování podpovrchové dráhy na metro. Jako pozůstatek původně plánované podpovrchové dráhy zůstala stanice Hlavní nádraží.
S výstavbou přehrad na Vltavě ve 20. století došlo k zániku řady obcí. Stát musel proto řešit otázku náhradního bydlení pro ty, jejichž dosavadní dům se nacházel v oblasti, která byla zaplavena. Při poválečné výstavbě Vltavské kaskády byly lidem nabízeny dvě možnosti: buď dostali finanční náhradu, nebo si nechali dům od státu postavit. To však mělo své ale…
Redaktoři televizního zpravodajství měli v 80. letech nelehký úkol. Čekalo se od nich, že budou kritičtí ke každodenním nešvarům a problémům života v socialismu, zároveň ale nesměli kritizovat politický systém jako takový a zpochybňovat pilíře moci komunistické strany. Jak fungovala tzv. konstruktivní kritika? To vysvětlil v rámci dokumentárního projektu Redaktoři (2025) bývalý redaktor Československé televize Pavel Dumbrovský.
13 732
769
4 680
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.