01:12
Zhlédněte oznámení demise nekomunistických ministrů v dobovém zpravodajství z roku 1948. Den 25. únor 1948 je u nás známý jako Vítězný únor. Vůle lidu zvítězila a přinesla velké ovace, které předznamenaly nástup diktatury a velké množství zničených osudů a zmařených životů. Jaké jsou počty obětí komunistického režimu?
Edvard Beneš byl prototypem vzorného a pracovitého úředníka, jenž řídil zemi v těžké době 30. a 40. let 20. století. Podařilo se mu stmelit národ, přesto však jeho jméno a odkaz budí kontroverze. A to nejen kvůli notoricky známým dekretům. Jaký byl druhý československý prezident?
Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a další vedoucí představitelé KSČ se na večerním jednání radí, jak dovršit likvidaci zastoupení demokratických stran ve vládě. Video ukazuje na jejich odhodlanost i schopnost taktického jednání na počátku únorové krize 1948.
V únoru 1948 svůj nesouhlas s probíhajícím politickým zvratem v zemi vyjádřili pouze studenti, kteří uspořádali pochod směřující na Hrad. Represe protestujících přišla okamžitě, na Hradě už ale bylo rozhodnuto.
Náš první československý prezident T. G. Masaryk byl v úřadu od 14. 11. 1918 do 14. 12. 1935. Naposledy byl zvolen 24. 5. 1934. Po jeho abdikaci byl poprvé zvolen prezidentem E. Beneš. Ukázka obsahuje dobové záběry.
Spotřební elektronika byla na přelomu 70. a 80. let v Československu velmi žádaným, ale i nedostatkovým zbožím. Jejím hlavním výrobcem byl národní podnik Tesla, který vyráběl prakticky vše v oblasti elektroniky. Postupem času vzrostla potřeba výrobky vizuálně sjednotit, aby zapadly do obývacího pokoje spotřebitele. Tak vznikla jednotná řada spotřebních výrobků Tesla. Její designéři to ale v socialistickém hospodářství neměli vůbec jednoduché.
Těžba uranu na našem území má dlouhou tradici, která sahá až do 16. století. Jeho využití v jaderné energetice a zbraních však v polovině 20. století změnilo tvář samotné těžby, ale hlavně osudy vězňů, nejdříve válečných zajatců, po únorových událostech v roce 1948 i odpůrců komunistické totality.
V souvislosti s budováním přehrad v 50. letech došlo k zatopení celé řady vesnic. Kromě samotných domů byla zničena i celá řada cenných staveb, jako byly například kostely. Obyvatelům zatopených vesnic byla poskytnuta kompenzace pro zajištění nového bydlení. Poslechněte si diskusi odborníků v pořadu Historie.cs.
13 576
759
4 615
1 321
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.