06:07
Ukázka ze zpravodajské relace obsahuje kromě komentáře také autentické záběry svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Tato akce měla za následek obrovské ztráty na životech. Zároveň ale vedla k tomu, že nebyla realizována invaze amerických vojáků do Japonska. Do týdne od události Japonské císařství kapitulovalo.
Fašismus máme většinou spojený s druhou světovou válkou. Ukázka přibližuje, kdy a proč fašismus vznikl a v jaké podobě se s ním můžeme setkat i dnes.
První výstřely druhé světové války padly na Westerplatte v Gdaňsku 1. září 1939. Kdo začal pálit jako první a co následovalo? Mnohé poodhalí reportáž z místa u příležitosti kulatého výročí začátku druhé světové války.
Povstání, v němž dalo Slovensko v roce 1944 světu najevo, že stojí po jeho boku v boji proti nacismu. Proč bylo odsouzeno k neúspěchu? Při příležitosti 70. výročí povstání vysvětluje některé jeho aspekty historik Tomáš Jakl.
Ve věku 96 let zemřela britská královna Alžběta II. Byla nejdéle vládnoucí panovnicí v britských dějinách a nejdéle vládnoucí ženou vůbec, na trůnu strávila více než sedmdesát let. Dostála tak slibu, který dala v den 21. narozenin, že bude svému lidu sloužit až do konce života.
Ve 20. století se kompletně změnil styl odívání od módy šité na míru směrem ke konfekci. Zejména po druhé světové válce začaly oděvy hrát jinou úlohu, v šedesátých letech došlo k bezmála revoluci a přišly úplně nové materiály. Trendy se sice prolínaly napříč světem kapitalistickým i socialistickým, ale ve státech komunistických i styl oblékání podléhal často potřebám lidu a koncepci výrobních podniků kontrolovala komunistická strana. Podívejte se na debatu odbornic.
Prozkoumejte širší kontext okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Tato událost nezasáhla pouze nás, ale vyvolala i obavy západního Německa z případného postupu sovětských vojsk. Podívejte se na video s výpověďmi pamětníků.
„Jestliže vydáte Moravskou Ostravu, vydáte Německo! Moravskou Ostravu je nutno udržet stůj co stůj!" To jsou slova Adolfa Hitlera ke konci 2. světové války. Ostravsko představovalo pro nacistické Německo stěžejní průmyslovou oblast i důležitý infrastrukturní uzel. Jak tedy vypadala situace na Ostravsku na konci 2. světové války? Dozvíme se v debatě odborníků v pořadu Historie.cs.
Televizní vysílání pomáhá mnohdy divákovi „správně pochopit“ různé skutečnosti, například jak je na tom český národ v kontextu historických událostí. Filmy často zobrazují Čechy jako oběti toho, co se děje kolem. A je jedno, zda se jedná o nacismus nebo komunismus. Nebo ne? I tomu se věnuje dokumentární seriál TeleRevize 2.0.
Historici diskutují o osudech československých vojáků v severní Africe a na Blízkém východě. Připomenou důležitost bitvy o město Tobruk v Libyi, kde se naše jednotky hrdinně bránily Němcům a Italům po 241 dní. Proslavil se zde zejména 11. východní československý prapor pod vedením generála Klapálka.
V létě roku 1918 opravdu nepanovala v Rakousku-Uhersku dobrá situace. Byl hlad, stát podle názorů obyvatel zklamal. Dne 14. října 1918 měla proběhnout v českých zemích generální stávka na protest proti vyvážení potravin ze země a zároveň s tím se uvažovalo i o vyhlášení samostatného státu. V Praze z tohoto záměru sešlo kvůli obavě z vojenského zásahu, ale v Písku a okolních městech vskutku k vyhlášení státu došlo.
V ukázce je představen Rudolf Gajda, legionář, který se po vzniku Československa postupně dostal do vedoucích pozic československé armády, až nakonec skončil jako vedoucí postava českého fašismu.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.