01:24
Pasáž líčí průběh vojenské intervence v srpnu 1968 a spontánní reakci obyvatelstva, kdy okupanti marně hledali kontrarevoluci a nacházeli odpor nečekaně hlavně „slovní“. Přesto došlo k mnoha přestřelkám a konečné počty obětí nejsou dodnes známy.
Pasáž popisuje změny ve společnosti v období tzv. Pražského jara a končí vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa v noci z 20. na 21. srpna 1968.
Pasáž zachycuje schválení provolání „Všemu lidu ČSSR“, ve kterém UV KSČ odsuzuje vpád vojsk Varšavské smlouvy. Toto provolání odvysílal Český rozhlas ve dvě hodiny ráno alespoň na tzv. rádiu po drátě, protože přívrženci okupantů vypnuli vysílání na středních vlnách. Součástí pasáže je i líčení každodennosti v roce 1968.
V říjnu 1968 byla podepsána smlouva, která uzákoňovala pobyt vojsk Sovětského svazu v Československu. Pobyt cizí armády na našem území se nakonec protáhl na 23 let a vojáci odjeli až roku 1991.
Interaktivní komiks o partyzánském vysílání ČST v srpnu 1968.
Sametovou revoluci Slováci pojmenovali jako něžnou. I u nich jí předcházela řada demonstrací, a to už od března 1988. V srpnu 1989 byla zatčena pětice disidentů. To vyvolalo další protesty. Studentský protest 16. listopadu spustil lavinu demonstrací a vzniklo hnutí Veřejnost proti násilí, které spolupracovalo s českým Občanským fórem. Hnutí podpořilo Václava Havla na pozici prezidenta a složením slibu 29. prosince 1989 definitivně padl komunismus v Československu. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.
Monolog Václava Havla v ateliéru výtvarníka Josky Skalníka, ve kterém se skrýval před veřejností v prosinci 1989. Uvažuje nahlas o své kandidatuře a možné kandidatuře svého protikandidáta, nejznámějšího Slováka Alexandra Dubčeka.
V polovině 80. let se komunisté napříč socialistickým blokem pokusili o reformu socialismu. Během přestavby dostaly mnohem větší váhu pochybnosti o funkčnosti plánované ekonomiky i kritika dalších systémových nedostatků. Novináři získali mnohem větší prostor pro svoji práci a padla i řada tabu. Jiří Hrabovský, bývalý redaktor ekonomické redakce Televizních novin, vzpomínal na to, jak se v posledních letech před listopadem 1989 změnila jeho práce.
Po volbách v roce 1998 podepsaly dvě nejsilnější politické strany, tedy ODS a ČSSD, opoziční smlouvu. Zavázaly se v ní k vzájemné podpoře v parlamentu tak, aby nedošlo k patové situaci a předčasným volbám... a to v zemi, kde není uzákoněný většinový model vlády jedné strany. Je to dokument, který dodnes jitří politické debaty.
13 747
773
4 703
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.