07:08
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Epizoda ukazuje některé druhy vstavačů jako ukázku českých orchidejí a jiné vzácné rostliny české květeny – například ve vyšších polohách rostoucí dřípatku horskou. Ze živočichů je představeno prase divoké, čmeláci a hlemýždi.
Za nejstarší suchozemskou cévnatou rostlinu dnes považujeme prvohorní cooksonii. Její nálezy ze siluru, datované do doby před více než 432 miliony lety, jsou známé i z České republiky. Vděčíme za ně pečlivé práci francouzského paleontologa Joachima Barrandeho, který ji ovšem ve své době považoval za mořskou řasu. Její znovuobjevení v Barrandeho sbírkách po 150 letech představovalo doslova paleontologickou senzaci.
Epizoda ukazuje vzácné rostliny kvetoucí na přelomu jara a léta – v listnatých hájích kvetoucí střevíčník pantoflíček a na loukách vzácně rostoucí vstavač nachový. V rámci dílu se také představují jezevec lesní, vzácné kachny zrzohlávky rudozobé a chráněný ocasatý obojživelník mlok skvrnitý. Součástí je i hmyz lákající árón plamatý a prudce jedovatá rostlina bučin vraní oko čtyřlisté.
Zahradnictví v Kruhu u Jilemnice se už od roku 1975 specializuje na subtropickou květenu. Jeho současný majitel Pavel Beran dokáže o svých rostlinách poutavě vyprávět. Seznámíte se např. s mučenkou, citlivkou, láčkovkou, mucholapkou nebo podivným citrusem zvaným Buddhova ruka.
Epizoda představuje některé luční rostliny, vřesoviště a živočichy zde žijící. Je představen životní cyklus motýla modráska hořcového, který je vázaný na rostlinu zvanou hořec hořepník. Součástí pasáže jsou i horská vřesoviště tvořená koberci vřesu obecného a hasivky orličí.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Přilétá čapí samec, opravuje hnízdo a čeká na samičku. Poštolčí samec hledá místo pro hnízdění, vyhlíží poštolku. Špačci své námluvy pozdrželi. Přilétá první vlaštovka.
V pořadu Terčin zvířecí svět se podíváte do podvodního tunelu, kde si můžete prohlédnout ryby našich rybníků. Jaké to jsou? Věřte nevěřte, uvidíte vyzu velkou, kapra, jesetera, candáta, okouna či plotici a ani se při tom nenamočíte.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Dýně, jedna z nejstarších kulturních plodin na světě. Ve videu se dozvíme o jejím původu. Představte si, že se našla semena dýní, která jsou stará až sedm tisíc let. Odkud a kdy k nám byla tato lahůdka přivezena? Byla její domovinou Indie nebo Amerika?
V záchranné stanici nám představí Káču, straku obecnou. Je pravda, že straky kradou? Jaké jsou společné znaky krkavcovitých ptáků? Mohou se naučit mluvit? A ještě ledacos zajímavého nám poví pan Kolomazník z této stanice.
Nikdo z nás nechce být nemocný. Pro svoje tělo potřebujeme vitamíny, které se nacházejí v čerstvé zelenině a ovoci. A kde je vezmeme? Třeba si doma vypěstujeme řeřichu a na ní si pak pochutnáme. Budeme potřebovat navlhčenou vatu a semínka řeřichy.
Hrobařík je poměrně velký brouk, barevně nápadný, a navíc užitečný. Někdy jej najdete také na hnijících houbách, kde loví larvy jiného hmyzu.
Společně se dozvíme, že první mrkve byly žluté nebo také fialové. Rostly divoce v oblasti dnešního Pákistánu a Afghánistánu. Mrkve byly dříve menší, než je známe nyní, a byly docela hořké. Mrkev je nejen zdravá, ale i léčivá a dokonce v Anglii z ní dělají puding.
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.