01:00
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Experiment, na kterém si dokážeme, že chlorečnan sodný se při vysoké teplotě rozpadá na kyslík. Důkaz provedeme zapálením gázy namočené v chlorečnanu sodném. Ta hoří mnohem rychleji než obyčejná gáza.
Při elektrolýze roztoku kuchyňské soli se na jedné z elektrod vylučuje hydroxid sodný. Přítomnost hydroxidu sodného lze dokázat fenolftaleinem, který barví roztok do fialova.
Znáte všechny modifikace uhličitanu vápenatého? Dozvíte se nejen to, ale také jaký je jeho výskyt v živých organizmech a jeho použití, zejména při neutralizaci půdy po kyselých deštích. V pokusu je ukázáno, jakým způsobem reaguje vaječná skořápka s octem. Po reakci se vaječná skořápka rozpustí, ale ochranná membrána drží vejce vcelku.
Pomocí domácí centrifugy oddělíme koloidní směs tvořenou olivovým olejem, balzamikovým octem a hořčicí. Tato směs se přirozeně rozděluje za přitažlivosti 1g. Když chceme znát přesný poměr složení promíchané směsi, použijeme domácí odstředivku vyrobenou z jízdního kola, která nám umožní rychlé rozdělení směsi.
Pokus, ve kterém smícháme 50 ml benzínu s 50 ml vody. Dojde k vytvoření nemísitelné směsi. Přítomnost benzínu na hladině vody si prokážeme názornou ukázkou. A to jeho zapálením.
Experiment, ve kterém je vyroben střelný prach smícháním ledku, síry a uhlíku. Ledek se při vyšší teplotě rozkládá na kyslík, který podporuje hoření síry a uhlíku.
Pokus, ve kterém dojde k reakci sodíku s vodou na rozhraní voda/hexan. Sodík reaguje s vodou za vzniku hydroxidu sodného a vodíku.
Co se stane s kyselinou boritou, když ji nasypeme do hořícího ethanolu? Plamen se zbarví do zelena. Kyselina boritá se mimo jiné také používá v pyrotechnice, v očním lékařství nebo také v jaderných elektrárnách jako regulátor výkonu reaktoru.
Co všechno je z kovu a kde všude se dají kovy najít? Nejen věže, rozhledny, vysílače jsou z kovů. Sochy se odlévají z bronzu, což je slitina dvou kovů, mědi a cínu, která nerezaví. Měděná střecha časem zezelená. Kde všude ve městě najdeme předměty z kovů? Jak kov slouží lidskému tělu?
Pokus, při kterém spolu reagují páry amoniaku a kyseliny chlorovodíkové. Při reakci vznikají bílé páry chloridu amonného. Ten se používá například při výrobě dýmovnic.
Pokus ukazuje, jak sodík barví plamen do oranžova. V ethanolu je rozpuštěn chlorid sodný a rozprašovačem je stříkán do plamene propanbutanové lahve: plamen se pak zabarví do oranžova.
Vlastnosti a formy oxidu titaničitého, které jsou přiblíženy ve videu, jsou známé. Relativní novinkou je jeho využití jako fotokatalyzátoru. Seznámíte se s principem fotokatalýzy, kterou lze využít pro ničení škodlivých látek i mikrobů. Důležitý je také fakt, že konečnými produkty fotokatalýzy jsou jednoduché anorganické látky, oxid uhličitý a voda.
Svět se skládá z různých chemických prvků. Jedním z nich je i železo, které má pro lidské tělo značný význam, jeho atomy jsou například součástí hemoglobinu. Přítomnost železa v krvi dokázal už italský vědec Vincenzo Menghini v 18. století pomocí experimentu, který je demonstrován v této ukázce.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.