04:06
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě stál na místě plánované těžby hnědého uhlí. Vzhledem k jeho mimořádné hodnotě neskončil jako většina starého královského města Most demolicí, ale bylo rozhodnuto o jeho záchraně přesunutím o 941 metrů mimo těžební prostor. Podívejte se na mimořádný logistický počin.
Jak došlo k okupaci československé druhé republiky německými vojsky a vzniku protektorátu? A jak na tyto události reagovala tehdejší společnost? Podívejte se na krátké shrnutí tehdejšího dění.
V divadelní hře Fidlovačka zazněla roku 1834 poprvé píseň Kde domov můj. Od počátku tato píseň publikum zaujala a začala stále více pronikat mezi lid. Byla snadno zapamatovatelná, svou melodikou připomínala lidové písně a opěvovala českou zem jako domov, což působilo zvláště silně v dobách národní nesvobody. V průběhu doby se samozřejmě objevila kritika a také parodie na text písně, ale historie ukázala, že píseň je nadčasová a v srdcích lidí si našla pevné místo.
Seznámení s útlumem hornické činnosti na Ostravsku. Pasáž se věnuje sociálním důsledkům, jež útlum zapříčinil, a popisuje možnosti, jak se vyrovnat s koncem těžby uhlí v budoucnosti.
Obec Hnanice se nachází jižně od Znojma na moravsko-rakouských hranicích. Před rokem 1945 byla osídlena téměř výhradně německy mluvícím obyvatelstvem. Většina z nich přirozeně tíhla k Rakousku. Po válce byla obec znovu osídlena, z původních obyvatel zůstala jen jedna smíšená rodina. Život v obci však byl velmi těžký, ležela totiž v pohraničním pásmu. Jak se během dějin obyvatelé vyrovnali?
V červnu roku 1951 bylo více než 77 000 úředníků převedeno do průmyslové výroby. O ideologických i praktických důvodech tzv. Akce 77 tisíc do výroby hovoří historici Zdeněk Jirásek a Michal Pehr. Jednalo se o velkou poptávku po pracovních silách v průmyslu, zároveň zde byla patrná snaha komunistického režimu rozbít úřednickou třídu a zařadit ji mezi pracující lid.
Zakoupením nákladní lodě Republika v roce 1952 byl položen základ české námořní flotily. Postupně se flotila pod československou vlajkou rozrůstala. Dobrodruzi ze země bez moře jezdili po celém světě, přepravovali různý náklad a finančně se tomuto podniku velmi dařilo. Ztrátový nebyl historicky nikdy. Velký zisk vykazoval i v roce 1992, kdy byl zařazen do kuponové privatizace. Čtrnáct lodí bylo ale nakonec prodáno a stovky námořníků se ocitly ze dne na den bez práce.
Jednou z nejvýraznějších reakcí na důsledky hospodářské krize u nás byla takzvaná Velká mostecká stávka, která probíhala na přelomu března a dubna 1932. Jejím hlavním důsledkem byl obrovský růst popularity komunistické strany, jež se pochopitelně během stávek silně angažovala.
České stavovské povstání, bitvu na Bílé hoře i popravu 27 představitelů na Staroměstském náměstí máme většinou ve všeobecné paměti. Ale vedle politických dějin jsou stejně důležité i hospodářské aspekty českých raně novověkých dějin. Jaká byla hospodářská situace na prahu třicetileté války? A co to byla tak zvaná kaláda v roce 1623?
Odsun německého obyvatelstva po roce 1945 znamenal výrazné změny i v poválečném průmyslu. Nejenže byli odsunuti kvalifikovaní zaměstnanci, ale mnohé podniky měly původně německé majitele. Další změnou byla vůle po znárodnění průmyslu. Podívejte se na sondu do poválečného průmyslu na pozadí příběhu českobudějovické tužkárny Koh-i-noor Hardtmuth.
Historie dobývání drahých kovů u nás je spjata nejprve s Kelty, kteří je nacházeli zejména v říčních tocích. Rýžování zejména zlata končí kolem roku 1000, kdy se tento způsob získání drahého kovu už nevyplácel. Začalo se s hlubinným dobýváním. Významnými lokalitami bylo Jílové, Kutná Hora, na Moravě, například Zlaté Hory.
12 138
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.