04:06
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě stál na místě plánované těžby hnědého uhlí. Vzhledem k jeho mimořádné hodnotě neskončil jako většina starého královského města Most demolicí, ale bylo rozhodnuto o jeho záchraně přesunutím o 941 metrů mimo těžební prostor. Podívejte se na mimořádný logistický počin.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Seznámení s útlumem hornické činnosti na Ostravsku. Pasáž se věnuje sociálním důsledkům, jež útlum zapříčinil, a popisuje možnosti, jak se vyrovnat s koncem těžby uhlí v budoucnosti.
V roce 1992 probíhaly politické rozhovory, které měly vyjasnit otázku rozdělení Československa. Novináři už na tyto schůzky nechtěli chodit, protože vždy skončily bez výsledku a fotky z nich byly nepoužitelné. Fotograf Petr Brenkus měl ale zrovna k dispozici nový teleobjektiv. Na schůzku do Brna do vily Tugendhat odjel, vyhledal vhodné místo a z velké vzdálenosti zachytil památný okamžik: Václav Klaus a Vladimír Mečiar dohodli sami mezi čtyřma očima rozpad republiky. Vznikla tak velmi zajímavá, první slovenská paparazzi fotka.
Na první výročí sovětské okupace se Komunistická strana Československa připravovala velmi důkladně. Nové stranické vedení v čele s Gustávem Husákem chtělo Sovětům dokázat, že má situaci v Československu zcela pod kontrolou. Přesto mnozí českoslovenští občané v srpnu 1969 vyjádřili svůj odpor k okupantům. Zásah „pořádkových“ složek proti protestujícím byl však neobyčejně brutální a bylo zastřeleno několik převážně mladých lidí. Tím ovšem boj proti „živlům" zdaleka nekončil.
Upálení Jana Palacha v lednu 1969 se dnes obecně interpretuje jako protest proti potlačování svobod a proti pasivitě veřejnosti, která již zapomněla na reformní dobu před srpnem 1968. Požadavky Jana Palacha byly ale i konkrétní. Jejich nesplnění mělo podle něj vést k dalším podobným činům z řad studentstva a zburcovat národ.
Po 2. světové válce vznikla přirozená potřeba potrestat válečné zločince a kolaboranty. V českých zemích byly pro ten účel prezidentem republiky vydány dva dekrety: takzvaný malý a velký retribuční dekret. Na jejich základě vznikly mimořádné soudy, a sice lidové soudy a Národní soud. Ty soudily a trestaly jak velké válečné zločince, tak méně závažné případy kolaborace českých občanů za války. K diskusi na toto téma se v pořadu Historie.cs (2010) sešli historikové Jan Kuklík, Jiří Plachý a Ivo Pejčoch.
Do první poloviny devatenáctého století sahají počátky jedné z největších českých firem na hudební nástroje. Václav František Červený v Hradci Králové vybudoval rodinnou firmu, která díky svému umu a příležitostem existovala několik generací. Sám byl významnou postavou královéhradecké společnosti, mimo jiné starostou Sokola. Podívejte se na stručnou historii jedné rodinné firmy.
Volný čas, nová veličina času, která vznikla díky nově uzákoněné osmihodinové pracovní době a novým pomocníkům v domácnosti. Lidé se stěhovali za prací do měst a chtěli se po práci bavit. Kvetl společenský život. Vznikaly plovárny, jezdilo se na letní byty, docházelo k masivní ženské emancipaci, na tu dobu nebývalé.
Ukázka z dokumentárního filmu z projektu Příběhy 20. století sleduje příběh podnikatelského neúspěchu herce Romana Skamene, který se v 90. letech rozhodl otevřít si restauraci. Objevily se ale problémy se zaměstnanci a on se dostal do dluhů. Ze svízelné situace mu pomohl Ivan Jonák, tehdejší majitel klubu Discoland Sylvie. V ukázce se objevuje také první část příběhu pana Kajgra, který si v 90. letech otevřel v Dobříši pneuservis (tato pasáž nejde vystřihnout a není hlavní linkou videa). Ukázka obsahuje pamětnický rozhovor s Romanem Skamene a rozhovor s Ivanem Jonákem.
V 19. století sílila ve společnosti vrstva dělníků. Do toho udeřila první a následně druhá světová válka. Jak vypadal jejich každodenní život a jak do této vrstvy zapadali dělníci Tomáše Bati? A jak se proměnil po první světové válce?
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.