00:49
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Co se stane, když zapálíme vatu upravenou ve směsi kyseliny dusičné a kyseliny sírové? Vata velmi rychle shoří. Směs těchto kyselin tvoří tzv. nitrační směs, přičemž nitrované látky bývají často výbušné.
Polystyren se vyrábí polymerací styrenu, který obsahuje benzenové jádro a vinylovou skupinu. Používá se jako izolační materiál a na výrobu spotřebního zboží. Pokusem se přesvědčíme, jak dobře se rozpouští v polárním rozpouštědle – acetonu.
Proč je požár v tunelu nebezpečný? Jaké vlastnosti má při požáru vznikající oxid uhelnatý a proč je pro organismus škodlivý? Jak se chovat při požáru v tunelu? Ve videu se dozvíte odpověď na tyto otázky, ale i jiné zajímavosti o požárech v tunelech. Uvidíte zkoušku účinnosti protipožárního systému v cholupickém tunelu a Michael vám vysvětlí, proč se při zkouškách nepoužívá toluen, obsažený v palivu, ale ethanol.
Polyakrylát sodný se používá například k výrobě dětských plenek nebo ho můžeme použít také k výrobě umělého sněhu. Polyakrylát sodný patří mezi superabsorbenty, které jsou schopné vstřebat velké množství kapaliny. Prášek vodu absorbuje a mnohonásobně zvětší svůj původní objem.
Do kádinky stříkneme trochu plynu do zapalovače, což je vlastně zkapalněný propan. Co se stane, když k takto naplněné kádince přiložíme zapálený zapalovač? Plyn v kádince začně hořet. Propan je hořlavý a těžší než vzduch, a proto zůstává v kádince a hoří.
Experiment, při kterém je dokázáno, že oxid uhličitý je kyselinotvorný. Do zásaditého roztoku, který obsahuje fenolftalein, je vpraven oxid uhličitý. Roztok se začne odbarvovat.
Při vložení předmětu do přesyceného roztoku octanu sodného se vytvoří krystalizační jádro a okolo něj se začnou vytvářet krásné krystaly. Při správné koncentraci roztoku můžeme udělat krápník. V druhém pokusu si vyrobíme fontánu a to tak, že uděláme ve sklenici podtlak, zazátkujeme ji víčkem se skleněnou trubičkou, vložíme do vody a ona se začne plnit vodou.
Co je to oheň? Jak jej uhasit? Budeme hasit různé materiály: elektron, ropné látky, pevné látky, ale i olej. Na hašení vyzkoušíme různé druhy hasicích přístrojů, pěnový, práškový, vodní. Zjistíme, který hasicí přístroj je účinný k hašení určitého druhu materiálu. Také si pokusem ověříme, že oxid uhličitý nepodporuje hoření.
Existuje horký led? A pokud ano, jak ho připravit? Za vším hledej octan sodný, jehož krystaly obsahují krystalovou vodu a tají při teplotě 58°C. Po zahřátí nad tuto teplotu krystaly tají a uvolňují vodu. Vzniklá voda rozpustí octan sodný a vytvoří se přesycený roztok, který můžeme zchladit pod teplotu tuhnutí. Tento jev se nazývá podchlazená kapalina. Vložíme-li do ní párátko, které působí jako krystalizační jádro, začnou kolem něj vznikat krystaly a přitom se uvolňuje teplo. Na stejném principu fungují ohřívací sáčky.
14 169
865
4 802
1 155
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.