01:02
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Kationty kovů se používají v pyrotechnice na barvení plamene. Jakým způsobem změní barvu plamene lithium? Kationty kovů se působením tepla uvolňují ze svých solí a barví plamen. Sodík žlutě, baryum zeleně a lithium barví plamen do červena.
I doma si můžete udělat pár bezpečných a zajímavých pokusů se solí. Nerost halit, známý jako sůl kamenná, se smíchá s pepřem a k jejich oddělení stačí plastový kelímek, na kterém vytvoříme elektrostatický náboj, a pepř se přichytí ke kelímku. M takéůžete změnit slanou chuť soli na sladkou. Nevěříte? Stačí smíchat sůl s hladkou moukou.
Na pokusu vysvětleno, jak naše tělo využívá stravu (v tomto konkrétním experimntu se jedná o suchar) a vzduch, který vdechujeme k uvolňování energie. Spalování cukrů je složitý biochemický proces. V pokusu jsou potvrzeny zákony termodynamiky a kinetiky. Celý experiment je doplněn chemickou rovnicí.
Experiment, při kterém je dokázáno, že oxid uhličitý je kyselinotvorný. Do zásaditého roztoku, který obsahuje fenolftalein, je vpraven oxid uhličitý. Roztok se začne odbarvovat.
Chcete znát tajemství lightsticku? Chcete se dozvědět, jak kriminalista odhalí krev? Jednoduché vysvětlení nabízí proces chemiluminiscence. Je to chemická reakce, při níž se uvolňuje pouze světlo, žádné teplo. Michael Londesborough nám tuto reakci ukáže. Smíchá hydroxid sodný s luminolem, přidá malé množství rozpouštědla DMSO a modré světlo je tu.
Chcete si zahrát na alchymisty? V následujícím pokusu si ukážeme, jakým způsobem se dá přeměnit měděná mince na zlatou. Do rozehřátého hydroxidu sodného přidáme zinek. Po vložení měděné mince se na jejím povrchu elektrochemicky začne vylučovat zinek. Poté minci začneme žíhat. Zinek proniká do vrstvy mědi a vytvoří se slitina zvaná mosaz, která je známá svou zlatou barvou.
Pokus, ve kterém dojde k reakci sodíku s vodou na rozhraní voda/hexan. Sodík reaguje s vodou za vzniku hydroxidu sodného a vodíku.
Co se stane, když nalijeme vařící vodu do tekutého dusíku? Při nalití horké vody do kapalného dusíku dojde k jeho prudkému odpaření. Stále má ale nízkou teplotu, proto kolem jeho částic kondenzuje vodní pára, kterou vidíme jako mlhu.
Již alchymisté dokázali vyrobit světlo. Nejprve vyrobíme kapalný kyslík z okolního vzduchu a nalijeme do velké baňky. Lžičkou do baňky přidáme nad kahanem zapálený amorfní červený fosfor. Kyslík podporuje hoření a vzniká oslnivé světlo.
Erupce sopek se projevuje několika způsoby: seizmickou aktivitou, elektromagnetismem nebo geologickými deformacemi. Pro prevenci ztrát na lidských životech je nejdůležitější znát složení a koncentraci unikajícího plynu, především oxidu siřičitého. Po změření koncentrace oxidu siřičitého mohou vědci předpovědět, kolik magmatu se dere na povrch, tedy jak blízká je erupce. Jak tyto údaje vědci měří?
V pokusu porovnáme tři směsi plynů: vzduch, vydechovaný vzduch z plic a oxid uhličitý připravený reakcí octa a kypřícího prášku. Každý z plynů vpravíme do sklenice s připraveným flavinovým indikátorem pH z červeného zelí. Vysoká koncentrace oxidu uhličitého vytvoří kyselý roztok, který se projeví zbarvením indikátoru do červena. Oxid uhličitý je rozpustný ve vodě, která se nachází v mracích, což vysvětluje vznik kyselých dešťů.
Manganistan draselný má silné oxidační vlastnosti, proto se při reakci s peroxidem kyslíku uvolňuje velké množství plynu. Při této reakci se uvolňuje kyslík. Přítomnost vznikajícího kyslíku je dokázána znovuvzplanutím rozžhavené špejle, protože kyslík podporuje hoření.
Do kádinky s hořící svíčkou nasypeme jedlou sodu a přidáme ocet. Reakcí vzniká oxid uhličitý, který je těžší než vzduch a nepodporuje hoření, takže dojde kvůli nedostatku kyslíku k uhašení svíčky.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.