03:27
Optických iluzí zná lidstvo spousty, od přírodní fata morgány po iluze vytvořené člověkem. Různě tvarovaná tělesa v kombinaci se zrcadlem vytvářejí optické klamy, u kterých záleží na úhlu pohledu. Jeden trik si můžete vyzkoušet i doma. Uvidíte také iluze, které se velmi dlouho používají při animacích.
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Jak lze izolovat DNA z banánu? Při pokusu banán rozmačkáme, přidáme teplou vodu a chlorid sodný. Sůl naruší stěny buněk a uvolní DNA do vody. Směs přefiltrujeme a přidáme alkohol, ve kterém se DNA sráží.
Popis výroby mýdla z vepřového sádla a hydroxidu sodného. Vysvětlení rozkladu tuku přerušením esterové vazby v tuku, vysvětlení principu zmýdelnění.
Co se stane s peroxidem vodíku, když přijde do styku s krví? Bude se rozkládat za vzniku pěny. Peroxid vodíku se rozloží působením enzymu katalázy. V druhém pokusu vložíme doutnající špejli do odměrného válce, ve kterém v předchozím pokusu reagoval peroxid vodíku s krví. Doutnající špejle znovu vzplane. Peroxid vodíku se rozkládá při styku s krví na vodu a kyslík, který podporuje hoření.
Fyzik Eric Betzig obdržel v roce 2014 Nobelovu cenu za chemii. Pomocí 3D mikroskopu dokáže sledovat proteiny a jejich změny, které se podílejí na rozvoji Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby. Při pozorování buněk využívá fluorescenci.
Co se stane, když plivneme do suspenze škrobu a vody obarvené jódem? Roztok se odbarví. Sliny obsahují enzym amylázu, která štěpí složité cukry na cukry jednodušší. A ty už jód do modra nezbarví.
Mouka, získaná rozemletím obilného zrna, je energetickým palivem pro naše tělo. Palivo, kyslík a plamen dohromady explodují! Jak nechat vybuchnout mouku?
Naše běžné vaření je vlastně využíváním procesů fyzikální chemie. Teplo způsobuje koagulaci bílkovin, solení i ocet mění prostředí, ve kterém se vaří, prášek do pečiva způsobuje nadouvání těsta. Stále populárnější je ale tzv. molekulární gastronomie. Molekulární kuchyně zapojuje do přípravy jídel postupy, které známe spíše z chemické laboratoře. Třeba infračervené záření nebo kapalný dusík.
Jídlo je chemie. Kuchyň je taková obrovská laboratoř, ve které se však dají připravit nejenom jídla chutná, ale také jídla nebezpečná. Ještě na konci minulého století se nevědělo, že při výrobě smažených brambůrků, pečiva nebo toastů vzniká jednoduchá, ale zdraví nebezpečná látka. Důkladné testování na začátku 21. století ve Švédsku upozornilo na akrylamid, látku rizikovou z hlediska vzniku rakoviny.
Naše oči nám umožňují se orientovat v okolním prostředí. Existují však věci, které jsou tak malé, že je oči prostě nevidí. Pro takové případy máme mikroskopy, které zobrazí i ty nejmenší podrobnosti. Kdo a kdy ho vymyslel? A jak vlastně funguje? Kde leží hranice zvětšování mikroskopem? Jak malé částice umí dnešní vědci pozorovat? A proč to dělají? Jak si můžete vyrobit domácí mikroskop, vám ukáže Michael a Tereza.
Světlo vytvářejí fotony. Ty reagují různě, když narážejí na různé předměty. Odraz světla určuje to, co vidíme v zrcadle. Tento rozdíl můžeme pozorovat v případě dopadu na ploché či vypouklé zrcadlo. Odraz světla lze také využít při výrobě kaleidoskopu a dalších pokusech s odrazovou plochou.
Návod na domácí výrobu funkčního dalekohledu.
Jeden z prvních optických mikroskopů sestrojil Anthony van Leeuwenhoek. Tyto mikroskopy dokázaly obraz zvětšit až 500x. Anthony van Leeuwenhoek poprvé uviděl krvinky a bakterie a stal se tak objevitelem mikroorganismů. Jak funguje optický mikroskop vám objasní Dr. Michael Londesborough v pořadu Lovci záhad.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.