03:11
Vyprávění o vzniku světa podle starých řeckých bájí a pověstí: stvoření země, bohů i člověka.
Pořad popisuje přípravu Konstantina a Metoděje na misi na Moravu a tvorbu prvního slovanského písma – hlaholice. Ukazuje také osobnost knížete Rastislava a jeho napjatý vztah s franckými duchovními.
Pasáž formou scénky a vysvětlení prezentuje brněnský hantec a jeho typické rysy. Uvádí použití některých slov, vysvětluje jejich význam a původ.
Pasáž popisuje, odkud pocházejí jména některých pohádkových postav a co původně znamenala.
Pasáž se formou scénky a odborného vysvětlení zabývá podmiňovacím způsobem, uvádí jeho různé tvary, kdy se používá a jak se v něm často chybuje.
Krátká ukázka z minisérie Božena dokumentuje stav české lékařské terminologie v polovině 19. století, na jejímž vývoji se podílel i Václav Staněk, přední představitel pražské vlastenecké společnosti. Boženu Němcovou jako českou vlastenku vývoj jazyka samozřejmě zajímal.
Božena Němcová je pokládána za autorku, která svým dílem výrazně přispěla ke kultivaci českého jazyka. Její vztah k češtině se ale formoval postupně, nejprve lépe ovládala němčinu. Jak obstála Němcová se svou češtinou mezi ostatními obrozenci své doby?
Díl pořadu Jazykovědma se zabývá vznikem slova trpaslík a pokouší se odpovědět na otázku, jak má být takový trpaslík vysoký. A tipněte si, k čemu dospěje.
Scénka plná příkladů aliterací, rozhovor s lingvistkou o významu pojmu aliterace, příklady z historie světové i české literatury, kde se aliterace využila, a příklady, kde a proč se aliterace používá v současnosti.
Pasáž se zabývá pojmem „oxymóron“, jeho významem, původem a použitím v jazyce. Zmiňuje také známé literární příklady.
Jak dříve vznikaly knihy a proč byly tak drahé? Kdo byl Johannes Gutenberg? Co je to iluminace, skriptorium a prvotisk? Video nám odpoví nejen na tyto otázky.
Pasáž uvádí, co jsou rozpočítadla, jak vznikají, jaké jsou jejich typické rysy a kdo se tímto slovesným útvarem zabýval a zabývá.
V sedmém díle Slovohrátek se Anička s Izabelkou zabývají jazykolamy. Proč je dobré si jazykolamy procvičovat a jak trénovat správnou výslovnost těžce vyslovitelných slov? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Zlomený jazyk aneb ostro pestrý ostropestřec.
Oslovení jsou součástí každodenního života, některá z nich ale nesou různé významové odlišnosti. Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR popisuje vývoj oslovení (např. pane, bratře, slečno) a uvádí několik příkladů oslovení, která změnila svůj význam v souvislosti s politickými a společenskými změnami.
Jakým způsobem se v českém jazyce přistupuje k přechylování pojmenování zvířat? Jak se řekne samička od hada a samec od kukačky? Co je to sloní kráva? A proč existují u některých zvířat různá pojmenování pro samici a pro samce a v jiných případech nikoliv? Živočišná říše je zkrátka ještě o něco bohatší než český jazyk.
Pasáž nám odpoví na otázku, jakým způsobem správně vytvořit některá ženská příjmení. Jak by se například jmenovala manželka pana Knížete či pana Oliveria?
13 826
776
4 729
1 343
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.