00:27
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Vyprávění o projektu, který si klade za cíl vyčistit oceány od plastového odpadu. Vysvětluje, jak funguje systém, který má podle organizátorů projektu každých 5 let snížit množství plastového odpadu v Pacifiku o 50 procent.
S dobýváním kosmu se stále častěji objevují problémy militarizace kosmu a i rizika spojená s vesmírným odpadem. Zemská orbita je zahlcena satelity a miliony úlomků ze satelitů již nefunkčních. Peking dokonce podal stížnost na Elona Muska, kvůli jeho satelitům. Ten ale námitky odmítá. Vesmírné agentury se předhánějí o to, komu se dopravu to kosmu podaří zdokonalit způsoby cestování za hranice naší planety. Mise ohrožují také milióny úlomků zlikvidovaných satelitů a družic. Tématika je spojena i s politickými zájmy, přesto se vesmír je oficiálně pro všechny. Militarizaci vesmíru odmítá Moskva i Peking.
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
SPARCS je název mezinárodního projektu financovaného EU. Zkratka SPARCS odkazuje na udržitelné, energeticky pozitivní a bezuhlíkové komunity. V rámci projektu SPARCS, jehož součástí je i město Kladno, společně pracují partneři ze sedmi evropských měst na technologických vizích pro budoucnost. Největší středočeské město se tak i díky tomuto projektu bude moci zařadit mezi lídry v oblasti realizace chytrých řešení v energetice. V jakých oblastech může být projekt SPARCS přínosem pro Kladno?
Nejrozšířenějším typem přírodních stojatých vod v České republice jsou říční jezera. Ačkoliv se jim vzhledem ke způsobu jejich vzniku říká mrtvá ramena řek, bují ve skutečnosti životem.
Česká společnost entomologická vyhlašuje každý rok titul „hmyz roku“. Volí druhy, které mohou přitáhnout pozornost laické veřejnosti a mají tím pádem potenciál rozšířit povědomí o významu hmyzu v ekosystémech. Pro rok 2022 byl hmyzem roku vyhlášen cvrček polní.
Podoba naší krajiny byla v posledních 70 letech dramaticky změněna. Ukažme si příklady péče, kterou od nás krajina potřebuje, aby se mohla vrátit ke své pestrosti a půvabu.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Množství textilního odpadu stoupá, souvisí to především s chováním nás, spotřebitelů. Kupujeme ho více a nosíme kratší dobu. Nezodpovědné spotřebitelské chování, nadprodukce spojená s módními trendy a nedostatečná recyklace mají dalekosáhlé ekologické a sociální důsledky. Povědomí o tom, jak velký je to problém, je ale stále malé.
Haldy po těžbě uranu v Příbrami jsou již mnoho let ponechány ladem, z velké části jsou porostlé vegetací. Protože se jedná o radioaktivní materiál, mohou být snahy o uložení navážek na jiné místo potenciálně nebezpečným podnikem. V okolí hald by navíc kvůli transportu materiálu došlo k větší ekologické zátěži a snížení kvality života z důvodu odkrytí jejich jádra, hluku, prašnosti či nárůstu nákladní dopravy. Ponechání hald přirozené sukcesi se jeví jako nejbezpečnější, nejlevnější a nejčistší řešení.
Tričko či kalhoty, které už nenosíme, mohou udělat radost někomu jinému, nebo se mohou stát cennou surovinou pro recyklaci. A jsme to my, kdo může udělat potřebný první krok: odložit je do kontejneru na textil.
Vydejte se s námi na exkurzi do Černobylu. Podíváme se do místa, kde se odehrála největší jaderná katastrofa všech dob. Katastrofu na místě nepřežilo 31 lidí a tisíce dalších zemřely na choroby vyvolané radiací. Radioaktivnímu záření jsou tam návštěvníci vystaveni i dnes. Energie z jádra má kvůli této havárii dodnes punc nebezpečného zdroje, se kterým není radno si zahrávat.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.