05:00
Spisovatel Arnošt Lustig přežil Terezín, Osvětim i Buchenwald. V dubnu 1945 uprchl z transportu smrti a dostal se do Prahy. V ukázce (2009) vypravuje svoji strastiplnou pouť těmito tábory. Detailně líčí své vzpomínky na každodenní realitu života v těchto podmínkách, kde člověk přežil často jen na úkor ostatních. Po válce vystřídal několik zaměstnání a v 50. letech začal psát knihy, ve kterých se věnoval převážně holokaustu. Stal se celosvětově známým a uznávaným spisovatelem. V srpnu 1968 emigroval a nakonec zakotvil v USA. O svých životních osudech a zkušenostech poutavě a vtipně vyprávěl v besedách a na přednáškách, které pořádal až do své smrti v roce 2011. V ukázce popisuje hrůzy, které přežil v koncentračních táborech během nacistické perzekuce Židů.
V krátké reportáži (2013) u o životě Emila Háchy uslyšíte názory historiků na jeho působení v roli prezidenta 1938-1945. O okolnostech smrti prezidenta Háchy mluví i autor jeho biografie a zástupce Spolku JUDr. E. Háchy.
Marie Šupíková, roz. Doležalová, je jedna z tzv. lidických žen. V době zkázy Lidic jí bylo necelých deset let. Jejich dům se stal prvním terčem zásahu a byl v něm zřízen tzv. štáb. Jak vnímala tehdejší události? Jak na ně vzpomíná? Ukázka pochází z diskusního pořadu Historie.cs (2012).
Pasáž ukazuje cestu Ludvíka Svobody od útěku z nacisty okupované vlasti do SSSR, kde postupně dochází k vybudování československé jednotky, až po jeho stanutí v čele armádního sboru.
Co je označováno jako tzv. divoké lustrace? Dává ten pojem vůbec smysl? O co šlo? A jaké informace obsahuje „tajný" Z fond? To se nám pokusí objasnit historici v pořadu Historie.cs.
Českoslovenští diplomaté museli během roku 1992 vysvětlovat důvody zániku federace a reagovat na obavy ze zahraničí, zda nedojde k ozbrojenému konfliktu mezi Čechy a Slováky podobně jako v Jugoslávii.
Je všeobecně známo, že listopadové události roku 1989 začaly povolenou demonstrací studentů na pražském Albertově. Jak k ní došlo? Co se změnilo, že nebyla jednou z mnoha, ale tou, která přivodila pád režimu? Podívejte se na příběh tří tehdejších studentů a tváří revoluce, Moniky Pajerové, Pavla Žáčka a Martina Klímy.
Ukázka z dokumentárního filmu Kamarádky na smrt (2007) seznamuje diváky s následky aktivní účasti žen ve válce, s nimiž se později musely vyrovnávat. Šlo například o neplodnost a psychické problémy způsobené traumatickými událostmi, jichž byly svědky.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.