00:24
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Nechte si stručně popsat příčiny vzniku zemětřesení a vysvětlit takzvané konvekční proudění v zemském plášti. Pasáž se věnuje i způsobům měření síly zemětřesení. Jak se jmenuje věda, která zemětřesení zkoumá?
Sopky jsou síly ukryté hluboko pod zemí. Čas od času se proderou na zemský povrch. Sopečná činnost formovala Zemi už v počáteční fázi její existence. I dnes, kdy už je sopečná činnost mnohem klidnější, stále přináší mnoho zkázy. Poskytuje nám ale také informace o složení spodních vrstev Země, původu nejrůznějších hornin i historii planety. Jedním z vědců, kteří tyto informace sbírají, je Kayla Iacovino, vulkanoložka z Americké geologické služby a popularizátorka vědy. Vzorky sbírá i na nejodlehlejších místech světa.
Tématem pasáže je litosféra neboli kamenný obal Země. Ta je rozpraskaná na litosférické desky. Pod těmito deskami je další vrstva, takzvaná astenosféra, která je tvořena roztavenými horninami, takže na ní litosférické desky doslova plavou.
Kozákov (744 m) je od pradávna vyhledáván jako naleziště drahých kamenů. V dutinách lávových proudů nejvyšší hory Českého ráje krystalizovaly acháty, jaspisy, ametysty, křišťály, nebo další polodrahokamy, které dávají práci brusičům minerálů. Teprve s otevřením Votrubcova lomu před sto lety však Češi objevili skutečné minerální poklady, jež hora ukrývala. Václav Cílek zároveň prozradí, že z vrcholu Kozákova je rozhled od Krkonoš až po pražský Petřín.
Hlavonožci jsou vývojově nejpokročilejší skupinou měkkýšů. Jejich evoluční původ sahá až do starších prvohor. Nejstarší typy hlavonožců měly pevnou vnější schránku, na rozdíl od dnešních chobotnic, olihní či sépií. Zůstaly nám tak po nich četné fosilie. Jejich výzkumem a sběrem se na našem území proslavil v 19. století francouzský paleontolog Joachim Barrande. Prozkoumejte s námi, co nám po nich zbylo a jak jejich existenci vnímali tehdejší lidé.
Jak vypadá velké čínské dinosauří naleziště? Které druhy dinosaurů zde žily a co se jim přihodilo? Jak vypadal Tyrannosaurus magnus, kde žil a čím se živil? Poslechněte si hypotézy o hromadném pohřebišti dinosaurů a čínském obchodu s fosíliemi a zkamenělinami.
Velkolom Čertovy schody v Českém krasu představuje výrazný prvek krajiny, který vznikl při těžbě vápence. Jedná se o devastaci místní původní krajiny za vzniku stanoviště s typickým rázem skalních výchozů a odhalených geologických profilů. Prostředí krasu poskytuje ideální podmínky pro obnovení života v těžbou výrazně poznamenané krajině. Prostředím velkolomu provází geolog, spisovatel, filosof a popularizátor vědy Václav Cílek.
Věda24 (2025) přichází s pozitivní zprávou: ozonová vrstva se pomalu zaceluje a vrací se tak na úroveň z 80. let minulého století, kdy začali vědci poprvé upozorňovat na její ztenčení kvůli používání freonů, látek, které se používaly při výrobě lednic nebo sprejů.
Reportáž představí krasovou jeskyni Výpustek. Během 2. světové války a po jejím skončení se jeskyně výrazně změnila, vznikl v ní armádní kryt. Ten je od roku 2008 přístupný veřejnosti. Cílem expozice je však i připomenutí, že jeskyně tu stála dlouho před vybudováním armádního prostoru a vypráví více příběhů.
Václav Cílek popisuje vznik a zánik skalních hřibů.
13 955
796
4 751
1 354
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.