02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Vzhledem k jedinečnosti území se již řadu let řeší přechod nejcennější části CHKO Křivoklátsko na vyšší stupeň ochrany vytvořením národního parku z přírodně nejcennější části. Roku 1977 se Křivoklátsko pro svůj význam stalo biosférickou rezervací UNESCO. V čem tkví význam a jedinečnost tohoto území?
Yellowstonský národní park je krajinou hor, lesů, divoké zvěře a vulkanické aktivity. Jde o nejstarší národní park na světě, jehož dominantou jsou horké prameny, gejzíry, fumaroly a pestře zbarvené travertinové terasy.
Díky hromosvodům jsou budovy chráněny před zásahy bleskem. Dozvíme se, jak toto zařízení funguje od střešních jímačů přes svodový systém až po uzemnění. V závěru si porovnáme moderní hromosvod s návrhem Prokopa Diviše z 18. století.
Jaký smysl mají pro předpověď počasí meteorologické stanice podobné té, která je na Milešovce? Jaké charakteristiky a veličiny počasí se mohou měřit? Jak vypadá meteorologická zahrádka? Dozvíme se také, že oblaka nejsou tvořena vodní parou, jak se lidé často domnívají.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Seznámení s vybranými přírodními zajímavostmi České republiky. Pasáž se tematicky zaměřuje na zvětrávání v krajině (na příkladu kamenného moře), pozůstatky dávné sopečné činnosti na území Čech (výrony sopečných plynů), na památná místa a stromy, ale i na jeleny a jejich paroží.
Dokument představuje přírodní krásy australského kontinentu: velký bariérový útes jako unikátní ekosystém a Uluru jako posvátné místo původních australských kultur – Aboriginců.
Pořad se věnuje zemětřesení, jevu, který je naprosto přirozený, a přesto katastrofický. Vysvětluje, co jsou to litosférické desky, jak se pohybují a kde a jak zemětřesení vznikají. Představuje seismometr a popisuje, jak přesně se dají zemětřesení předpovídat pomocí moderních vědeckých metod. Ale i ty mají svá omezení a nefungují na 100 procent.
Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí na loukách v průběhu léta. Představuje orchideje, ale i další vzácné rostliny, jako jsou arnika, hořec či lilie cibulkonosná. Součástí jsou i běžnější druhy rostlin jako dobromysl (známá jako oregano). Ze živočichů je představen pavouk křižák pruhovaný, který je v české přírodě nepůvodním obyvatelem.
Prakticky jediným zdrojem vody jsou v naší zemi srážky. Lepší nakládání se srážkovou vodou v zemědělské i městské krajině proto bude mít pro adaptaci na klimatickou změnu klíčovou roli. Zadržování vody a její efektivnější využití jsou nezbytnou prevencí proti suchu, ale i povodním. Jak to? Podívejte se.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Mokřady bývaly nedílnou součástí naší krajiny. Protože ale lidé potřebovali získat půdu k hospodaření, mnohé z nich byly odvodněny a vysušeny. V současné době je to ovšem spíše ke škodě. S klimatickou změnou, zvyšující se průměrnou teplotou a zhoršujícím se suchem je potřeba vodu v krajině zadržovat. V lokalitách, kde neohrožují lidský majetek, je třeba mokřady a organismy v nich žijící chránit.
13 739
769
4 682
1 335
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.