02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Seriál Minuty z Krkonoš (2014) vypráví příběh kůrovce. Představí nám život brouka, který při přemnožení působí nejen v našich lesích velké škody.
V Zoo v Hluboké nad Vltavou mají jedinečnou expozici mravenců. K vidění je i velemravenec, největší druh mravence na světě, který měří 3 cm. K vidění tu jsou i další druhy, třeba mravenci střihači. Co to obnáší mít takovou expozici, se dozvíte ve videu.
Pojďme se společně podívat na život anglické bioložky Jane Goodallové. Tato žena se po studiích vypravila do Afriky a věnovala svůj život výzkumu šimpanzů. Napsala několik knih a založila institut pro výzkum divoké přírody.
Terčin zvířecí svět ve svém zvířecím příběhu vysvětlí, jak se zachovat, pokud máme podezření na nelegální obchod se zvířaty. Dozvíme se, že se pohyby zvířat inspiruje také bojové umění.
Na severní polokouli skončilo 1. září meteorologické léto. Podle celosvětových naměřených dat bylo léto 2024 vůbec nejteplejší v moderní historii, z čehož vyplývá, že globální oteplování je tedy stále intenzivnější. V reportáži se k této situaci vyjádří Carlo Buontempo, ředitel meteorologické služby EU Copernicus, Johnathan Overpack z Michiganské univerzity a také Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
S cestovateli Kamilou Novákovou a Milanem Tůmou se vydáme na trek chilským národním parkem Torres del Paine. Národní park Torres del Paine se nachází na jihu Chile a zasahují do něj jak Andy, tak Jihopatagonské ledovcové pole. UNESCO jej v roce 1978 vyhlásilo biosférickou rezervací a je považován za nejdůležitější národní park v Chile.
Krátké shrnutí procesu přirozené obnovy lesa na příkladu dvou různých přístupů ke kůrovcové kalamitě na Šumavě. Zatímco na holinách, odkud se pokácené dřevo odvezlo, jsou podmínky pro novou generaci stromů jako na poušti a zemina je zde degradovaná, na bezzásahových plochách bují nový život, který bere energii z tlejícího dřeva popadaných souší.
Občanské sdružení Kedjom-Keku chrání pralesy v horách Kamerunu, jeden z nejvzácnějších biotopů na planetě. Vybudovalo zde také školu. Zakladatel organizace Martin Mikeš v reportáži přibližuje jeho činnost v Africe.
Pasáž varuje před ohrožením orné půdy vodní erozí. Degradovaná půda není schopná zadržovat vodu, která při přívalových deštích odtéká z polí pryč i s nejúrodnější vrstvou půdy. Jsou ukázány dva příklady, kdy zemědělci nevhodným hospodařením na velkých půdních blocích dopustili erozní událost způsobující škody na majetku.
Jak funguje autobus poháněný vodíkovou technologií? Tento jev popisuje Ústav jaderného výzkumu v Řeži u Prahy, jehož představitelé společně s tradičním výrobcem trolejbusů z Plzně sestrojili první vodíkový autobus v ČR v roce 2009. Autobus ujede až 300 km na jedno dobití s elektromotorem o výkonu 120 kilowattů.
V červenci roku 2022 vypukl požár v národním parku České Švýcarsko, jednalo se o největší lesní požár na našem území. Dají se vůbec předpovídat podmínky pro vznik požárů? A jak s přírodními požáry souvisí extrémně teplé počasí? To nám objasní klimatolog Radim Tolasz.
Zdravá půda se pozná podle struktury, vůně, schopnosti zadržovat vodu a živiny. Díky těmto vlastnostem lépe odolává nežádoucím vlivům. Jednou z možností, jak obnovit zdraví půdy, je regenerativní zemědělství. Je to přístup zaměřený na obnovu půdního ekosystému prostřednictvím udržitelných postupů. Pomoci může i precizní zemědělství, jež využívá moderní technologie a data k optimalizaci zemědělských činností a zvyšování výnosů při minimalizaci vstupů. Výsledkem udržitelně a efektivně obhospodařované půdy může být 7 tun půdních organismů na hektar.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.