02:09
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad ukazuje vymírání druhů v minulých geologických érách v důsledku sopečné činnosti a dopadu vesmírných těles na zemský povrch. Co, nebo kdo může za největší katastrofy v dějinách naší planety? A jak tahle velká vymírání probíhala? A jaké události po nich následovaly?
Rozhovor s vulkanologem Dr. Prokopem Závadou z Geofyzikálního ústavu akademie věd ČR, v.v.i. o italských činných sopkách Stromboli a Etně a o tom, proč jsou tyto sopky vyhledávaným turistickým cílem. Podíváme se také na Island na jednu ze zdejších činných sopek a na řeku lávy, která se řine z kráteru sopky.
Vědci v pořadu demonstrují případy vymírání druhů v minulých geologických érách přímo v terénu na konkrétních geologických nálezech. Historie země je zapsaná v kamenech. Jak v téhle kamenné knihovně číst? Jak z vrstev hornin poznáme, jak ve vzdálené minulosti vypadal život? Co z toho lze vyvozovat pro naši budoucnost? Vydejte se s námi do tajemného světa geologie.
Trilobiti jsou zcela vyhynulou skupinou prvohorních mořských členovců. Jejich četné zkameněliny u nás nacházíme například v oblasti tzv. Barrandienu, do něhož patří i Český kras. Na jejich výzkumu se zde podílel také Joachim Barrande, jehož precizní a rozsáhlá práce dodnes budí zasloužený obdiv.
Proč někdy teploměr neměří správně? Každý teploměr může mít svou chybu a pro zajištění přesnosti je nutná kalibrace s nejbližší meteorologickou stanicí v podobné nadmořské výšce. Pokud se naměřené hodnoty výrazně liší, je třeba ověřit, zda naše měření neprobíhá např. na přímém slunci. Anebo je možné využít tzv. Stevensonovu clonu jako na meteorologických stanicích.
Na vrcholu Buchtova kopce v CHKO Žďárské vrchy najdeme modrou kopuli, která ukrývá radar sloužící civilním letadlům pohybujícím se nad územím Česka. Setkáme se s vedoucím stanice, který je zároveň místním rodákem, a dozvíme se detaily, a to jak o řízení letového provozu, tak o Žďárských vrších.
Krkonoše byly v období pleistocénu výrazně ovlivněny ledovcovou činností. Během glaciálů se v pohoří nacházelo přes 10 karových ledovců a dva údolní horské ledovce, které proměnily ráz zdejší krajiny, jak uvidíme s Krajinou domova (2017). Památkou na dobu ledovou jsou i některé druhy rostlin jakožto glaciální relikty. Vydejte se s námi na místo s největší přírodní diverzitou ve střední Evropě.
Navštívíme hyperbarickou komoru, která nasimuluje sestup do přibližně dvacetimetrové hloubky. Zjistíme, jaký vliv má narůstající vysoký tlak na naše tělo. Také se dozvíme, jak dochází k takzvanému hloubkovému opojení a v čem je tento jev nebezpečný.
Šumavská rašeliniště jsou unikátní v mnoha ohledech. Jak ve smyslu národním, tak v celoevropském. Nachází se zde naše největší rašeliniště Mrtvý luh u Volar, nejcennější středoevropské rašeliniště. Vyskytují se tu endemitní druhy hmyzu. Rašeliniště se vyznačují neopakovatelnou biodiverzitou druhů a rozhodně stojí za ochranu, jsou základem Národního parku Šumava.
Česká republika má velmi pestrou geologickou stavbu. Většinu našeho území tvoří Český masív, který se formoval prostřednictvím kadomského (před 580 až 500 miliony let) a variského vrásnění (před 300 miliony let). Do východní části republiky zasahuje mladší karpatská soustava pocházející z období alpínského vrásnění. Jak se určuje stáří horniny?
14 091
797
4 785
1 365
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.