02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Spotřebujeme obrovské množství vody, ale dešťovou vodu, která je zadarmo a uspokojila by polovinu naší spotřeby, pouštíme do kanálu. Naštěstí existují možnosti, jak nakládat s vodou hospodárněji. Jaké to jsou?
Zajímavosti z červencové přírody. V pasáži se představují vlaštovky jako běžní obyvatelé venkovských sídel, dále plovatky bahenní a dravec moták pochop vyskytující se převážně v okolí větších rybníků. Z rostlin je představena kyprej a žlutě kvetoucí vodní stulík. Součástí ukázky jsou i vzácné orchideje.
Člen organizace Nadace pro půdu hovoří o vlastnostech půdy, které jsou lepší, pokud je v půdě dostatek mikroorganismů a vzduchových pórů. Mluví i o procesech, které půdní vlastnosti zhoršují – příkladem je těžká mechanizace.
Epizoda dává nahlédnout do jarní přírody na konci května. Představuje mláďata lišky, ptáčata výra velkého, sýkory modřinky a celou řadu rostlin, z nichž nejvzácnější jsou prstnatce bezové. Dále jsou zmíněny celoročně kvetoucí hluchavky nachové, jejichž semena přenášejí mravenci, a v parcích kvetoucí zlaté deště.
Vědci v pořadu popisují životní podmínky ve čtvrtohorách na základě paleontologických nálezů z lokalit v Českém krasu. Jaké důkazy o životě nám poskytují vápencové jeskyně? Co z těchto "konzerv minulosti" můžeme vyčíst o životech našich prapředků a vývoji země? A kde tyto místa hledat a jak v nich číst? Pojďte se s námi podívat, jak pracují geologové.
Lechův kámen je rulová skála blízko Kouřimi. Byla posvátná snad pro všechny kultury, které se tu v historii vystřídaly. Nedaleko odtud se nachází astronomický střed Evropy definovaný jako průsečík poledníku 15° východní délky a rovnoběžky 50° severní šířky. Kromě toho se tu nachází i pozůstatky starého slovanského hradiště z 9. století. Nálezy archeologů na dně Libušina jezírka svědčí o rituálním využívání místa.
Upravené koryto řeky je ve městě nutnost, ale mimo město je lepší řeky do přesných tvarů nepoutat. Proč? Zabránit povodním se nám takhle totiž nepodaří.
Celkem 13 měsíců za sebou průměrná globální teplota překonala měsíční rekordy z předchozích let. Tento trend naznačuje, že celosvětové teploty dosahují rekordně vysokých úrovní. Svědčí o tom výrazné výkyvy a extrémní projevy počasí nebo hynutí organismů s nižší adaptabilitou.
Bosnu známe jako krvavé bojiště balkánských válek. V současnosti tam však probíhá jiný konflikt. Proti plánům spoutat čisté a divoké řeky do přehrad s hydroenergetickou funkcí bojují místní obyvatelé. Bojují proti bezpráví, zkorumpovaným úřadům, politikům i bezohledným stavebním firmám a jsou ochotni bojovat až do konce. Dokument však nezachycuje pouze ekologické téma, ale také ukazuje sílu občanské společnosti a aktivismu, která je i u nás často pošlapávána a vnímána jako nežádoucí.
Ohromná parkoviště jsou díky svému nepropustnému povrchu problémem pro vodu. Před parkovištěm tam byl les nebo louka, která uměla využít každou kapku. Dnes na stejném místě všechna voda končí v kanalizaci. Ale nemusí to tak být. Parkoviště jde vydláždit propustnými dlaždicemi nebo svést dešťovou vodu systémem stružek ke kořenům stromů.
Hornosvratecká vrchovina je nejvýchodnější částí rozlehlé Českomoravské vrchoviny. Řeka Svratka je zde hluboce zaříznuta do členitého terénu a na okolních prudkých kopcích roste mnoho dnes již vzácných rostlin. Jedinečný je asi 15kilometrový úsek Svratky od Vírské přehrady do obce Nedvědice, nad kterou se tyčí majestátní hrad Pernštejn. Podívejte se sami na to, proč tomu tak je.
Vodní toky mohou být znečištěny odpadní vodou, když dojde k přeplnění kanalizace srážkovou vodou, která tam přitéká. Jednoduchým řešením je výstavba nádrží např. u sídlišť, které dešťovou vodu zadrží a nepustí ji dál do kanalizace. Stavba takového jezírka přitom není nic složitého.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.